Americké trhy jsou dnes otevřené. Obchodování je však zkráceno na dobu od 15:30 do 19:30 našeho času. Dolar drží ztráty v dolarovém indexu i proti euru. Procyklické měny sílí, koruna dosáhla lehkého zisku, poté oslabila nad 26,15 za euro.

Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 26. června 2019

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací čtvrté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování makroekonomické prognózy ze třetí situační zprávy. Domácí inflace se v průběhu druhého čtvrtletí nacházela v souladu s prognózou v horní polovině tolerančního pásma cíle ČNB. Podle očekávání se zvolna snižoval příspěvek jádrové inflace, naopak dále pokračoval robustní růst regulovaných cen. Za mírnými odchylkami celkové inflace od prognózy během druhého čtvrtletí stál především kolísavý vývoj cen potravin a v menší míře také růst cen pohonných hmot, který byl mírně nad prognózou.

Nová data potvrdila stabilní růst domácí ekonomické aktivity v prvním čtvrtletí o 2,6 %. To bylo v souladu s prognózou, avšak při mírně odlišném vývoji jednotlivých výdajových složek. Rychleji oproti prognóze rostla spotřeba domácností i vlády a příspěvek změny stavu zásob byl méně záporný. Naproti tomu růst fixních investic zaostal za očekáváním. Příspěvek čistého vývozu působil v souladu s predikcí zhruba neutrálně, došlo však k nečekaně výraznému zpomalení dynamiky vývozu i dovozu. Z odvětvového pohledu se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílely nadále nejvíce obchod a služby. Příspěvek zpracovatelského průmyslu zůstává relativně nízký. Indikátory z trhu práce potvrdily přetrvávající napětí, zpomalení růstu zaměstnanosti bylo oproti očekávání pozvolnější a dynamika mezd naopak výraznější, v tržních odvětvích však jen lehce. Vzhledem k zaostávání tempa národohospodářské produktivity práce za růstem reálných mezd dochází ke zrychlování růstu nominálních jednotkových mzdových nákladů. Podrobnější diskuzi rizik stávající prognózy inflace lze nalézt v komentáři ke Grafu rizik inflační prognózy (GRIP).

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy vyhodnotila většina členů bankovní rady rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. S touto prognózou je po květnovém zvýšení konzistentní přibližná stabilita úrokových sazeb do poloviny roku 2020.

Ve směru vyšší inflace i úrokových sazeb působí podle bankovní rady výhradně domácí faktory. Mezi hlavní z nich patří oproti predikci slabší kurz koruny, který ve druhém čtvrtletí zůstal na stejné průměrné hodnotě jako v prvním čtvrtletí. Proinflačně vnímali někteří členové bankovní rady také situaci na trhu práce a změnu struktury růstu HDP ve prospěch spotřeby na úkor investic. Naopak protiinflačním směrem působí i nadále vývoj v zahraničí, kde došlo ke snížení výhledu cen průmyslových výrobců i cen ropy. Za významnou změnu oproti předchozímu jednání považovala bankovní rada prodloužení období očekávané stability úrokových sazeb Evropské centrální banky a obrat v rétorice Fedu ve prospěch budoucího poklesu úrokových sazeb. Hlavní nejistoty stávající prognózy ČNB nadále souvisejí s dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě, s výraznějším a případně i dlouhodobějším zpomalením růstu ekonomické aktivity v zemích eurozóny a s budoucím vývojem kurzu koruny.

Bankovní rada konstatovala, že prognóza domácího ekonomického vývoje se v souhrnu velmi dobře naplňuje a nadále přetrvává jeho proinflační charakter. V ekonomice je však možné pozorovat protisměrný vývoj. Na jednu stranu slábne poptávka ze zahraničí, což dopadá zejména na průmyslové podniky orientované na vývoz. Na druhou stranu však produkce firem uspokojujících domácí poptávku roste stále svižně, přičemž tyto podniky i nadále pociťují jako hlavní bariéru růstu nedostatek pracovní síly. Zpomalení v Německu se tak do české ekonomiky promítá zatím jen v omezené míře. Pokud by však zpomalení růstu zahraniční poptávky trvalo delší dobu, bude jeho dopad na českou ekonomiku znatelnější.

Významná část jednání se věnovala zahraničnímu vývoji. Členové bankovní rady diskutovali, zda lze z aktuálních pozorování vyčíst signály přicházející recese. Panovala shoda, že ačkoli se předstihové indikátory zhoršují, v reálných datech se to dosud výrazněji neprojevilo. Bylo zmíněno, že z historického pohledu jsou epizody dočasného zpomalení ekonomického růstu v eurozóně poměrně časté a nejsou dobrým prediktorem hlubších recesí. S jistotou nelze vyčíst budoucí vývoj ani z aktuálně záporného sklonu výnosových křivek, které mohly být částečně pokřiveny kvantitativním uvolňováním. Jeden z členů bankovní rady v tomto kontextu nicméně připomněl, že prognózy zhruba rok až rok a půl před krizí v minulosti vykazovaly vysokou chybovost.

Členové bankovní rady se shodovali, že nejistota ohledně vývoje kurzu koruny je nadále vysoká. Kurzový vývoj bude ovlivňován protichůdnými faktory a je otázkou, který z nich převáží. Významné nejistoty souvisejí s délkou trvání a intenzitou globálních vlivů, vývojem úrokových diferenciálů, „překoupeností“ trhu a rolí kurzu jako tzv. vestavěného stabilizátoru. Pozorovanou odchylku kurzu koruny od prognózy ve druhém čtvrtletí si bankovní rada vysvětlovala z větší části fundamentálními faktory, tedy posledním zahraničním ekonomickým vývojem a změnou jeho výhledu.

Dalším diskutovaným tématem byla pozorovaná inflace a její výhled. Dva členové bankovní rady upozorňovali na pohyb inflace blízko horní hranice tolerančního pásma, který nepovažují za komfortní. Převážně se však bankovní rada shodovala, že zásadní není aktuální hodnota inflace, ale její výhled na horizontu měnové politiky, na kterém se inflace vrací k cíli ČNB. Opakovaně zaznělo, že pohyb inflace v rámci tolerančního pásma cíle je v případě malé otevřené ekonomiky zcela přirozený a je v souladu s mandátem ČNB v oblasti cenové stability.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechala limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Oldřich Dědek, Tomáš Holub a Aleš Michl. Vojtěch Benda hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl.

Newsletter