Většina členů Bankovní rady ČNB je připravena posunout hranici kurzového závazku na slabší úroveň. Musel by ovšem nastat systematický pokles inflačních očekávání, který by se projevil ve vývoji některých ekonomických ukazatelů, zejména mezd. Jeden z členů bankovní rady přitom konstatoval, že se pravděpodobnost takového kroku zvýšila. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ve čtvrtek 5. května.
K posunutí hladiny kurzového závazku, tedy další oslabení koruny, ovšem zároveň podle záznamu není v současnosti nutné přistoupit. Nezaměstnanost totiž podle záznamu diskuse klesla ke své rovnovážné úrovni a tento pokles se v budoucnu projeví v růstu nominálních mezd, což přispěje k dosažení dvouprocentního inflačního cíle. „Vzhledem k tomu není nutné v současnosti přistoupit k posunu hladiny kurzového závazku,“ uvádí záznam. Na druhou stranu zazněl během diskuse argument, že počet podniků v průmyslu, které vnímají nedostatek pracovníků jako bariéru růstu, je nízký, což oslabuje tlak na budoucí růst mezd.
Zároveň během diskuse bankovní rady převažoval názor, že záporné sazby nejsou vhodným nástrojem k dodatečnému uvolňování měnových podmínek, nicméně mohou účinně sloužit jako nástroj k obraně kurzového závazku. Během diskuse rovněž zaznělo, že záporné sazby mohou být vhodným doplňkovým nástrojem, pokud by došlo k posunu hladiny kurzového závazku.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek 5. května rozhodla pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR a ponechala úrokové sazby na historických minimech. Rada zároveň uvedla, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017.
I samotná nová prognóza centrální banky počítá s koncem intervencí v polovině roku 2017, zatímco předchozí prognóza uváděla konec roku 2016.
