Prezident Miloš Zeman a kandidát na rakouského prezidenta za Svobodné Norbert Hofer by rádi posílili roli střední Evropy v rámci EU. „Chceme vytvořit unii v rámci unie,“ řekl novinářům po schůzce Hofer, podle něhož se setkání uskutečnilo v nádherné atmosféře. Oba politici se dotkli také sporných bodů, jako jsou Benešovy dekrety nebo jihočeská jaderná elektrárna Temelín.
Prezident Miloš Zeman a kandidát na rakouského prezidenta za Svobodné Norbert Hofer by rádi posílili roli střední Evropy v rámci EU. „Chceme vytvořit unii v rámci unie,“ řekl novinářům po schůzce Hofer, podle něhož se setkání uskutečnilo v nádherné atmosféře. Oba politici se dotkli také sporných bodů, jako jsou Benešovy dekrety nebo jihočeská jaderná elektrárna Temelín.
„Mluvili jsme o tom, jestli by bylo možné dát do budoucna střední Evropě silnější hlas v rámci Evropské unie, protože máme společnou historii, podobný způsob diskutování o věcech,“ uvedl Hofer. „Chceme vytvořit unii v unii,“ poznamenal také prezidentský kandidát, který s novináři hovořil střídavě německy a anglicky.
„Norbert Hofer představil svůj projekt ‚unie v unii‘, který zhruba koresponduje s představou rozšířené visegrádské skupiny na Visegrád plus,“ uvedl k tomuto bodu jednání hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Zeman s Hoferem debatovali také o migraci, na které se shodnou, a dvojici sporných bodů. „Samozřejmě jsme mluvili o Temelínu. Je pro nás problém,“ řekl po schůzce slyšet Hofer, podle něhož Rakousko není přítelem jaderné energie. Zároveň poznamenal, že i když jsou některé názory odlišné, budoucnost je společná.
Český prezident podle svého mluvčího ke dvojici sporných bodů zdůraznil neměnné stanovisko České republiky, která odmítá otevírat otázku Benešových dekretů a trvá na tom, aby energie z jádra byla součástí jejího energetického mixu.
Zeman Hofera přijal ve 12:30, pro novináře nejprve zapózovali před českou a rakouskou vlajkou. Oba politici, kteří při chůzi používají hůl, si vyměnili na toto téma několik vtipů. Poté odešli na společné jednání. Hofer Zemanovi podle Ovčáčka přivezl z Vídně dort.
Zemana s Hoferem spojuje postoj k migraci. Dá se proto předpokládat, že toto téma bude jedním z hlavních bodů setkání. Mluvit nepochybně budou také o rakouských prezidentských volbách. V nich Hofer původně v květnu těsně prohrál s bývalým předsedou Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Rakouský ústavní soud ale později volby zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů. Zeman tento krok uvítal a Hofera podpořil. Nové volby se měly konat na začátku října, byly ale odloženy kvůli technickým problémům kolem hlasovacích lístků. Uskuteční se pravděpodobně na konci listopadu nebo na začátku prosince.
Hofer v posledních dnech řekl, že chce před Zemanem zmínit také otázku jaderné elektrárny Temelín. Poznamenal rovněž, že se neshodnou v otázce Benešových dekretů. Rakouský kandidát na prezidenta je označil za bezpráví. Jádrem jejich rozhovoru prý ale budou otázky budoucnosti.
Přijetí u Zemana někteří politici a komentátoři označují za zásah do rakouské volební kampaně. Hrad to odmítá, Ovčáček připomněl schůzku premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ve Vídni s Hoferovým protikandidátem Van der Bellenem. S ním se ale český předseda vlády potkal ještě v době, kdy o zrušení voleb nebylo rozhodnuto a Van der Bellen vystupoval jako nadcházející prezident.
