Dubnová data z amerického trhu práce výrazně podstřelila konsensus. Americké výnosy klesají, dolar oslabuje, eurodolarové futures posouvají plný hike Fedu do poloviny roku 2023, technologické tituly rostou. Dopady amerických dat na měny regionu jsou mírné. Koruna se obchoduje mírně pod 25,70 za euro.

Zeman s Hoferem chtějí posílit roli střední Evropy v EU

Prezident Miloš Zeman a kandidát na rakouského prezidenta za Svobodné Norbert Hofer by rádi posílili roli střední Evropy v rámci EU. „Chceme vytvořit unii v rámci unie,“ řekl novinářům po schůzce Hofer, podle něhož se setkání uskutečnilo v nádherné atmosféře. Oba politici se dotkli také sporných bodů, jako jsou Benešovy dekrety nebo jihočeská jaderná elektrárna Temelín.

Prezident Miloš Zeman a kandidát na rakouského prezidenta za Svobodné Norbert Hofer by rádi posílili roli střední Evropy v rámci EU. „Chceme vytvořit unii v rámci unie,“ řekl novinářům po schůzce Hofer, podle něhož se setkání uskutečnilo v nádherné atmosféře. Oba politici se dotkli také sporných bodů, jako jsou Benešovy dekrety nebo jihočeská jaderná elektrárna Temelín.

„Mluvili jsme o tom, jestli by bylo možné dát do budoucna střední Evropě silnější hlas v rámci Evropské unie, protože máme společnou historii, podobný způsob diskutování o věcech,“ uvedl Hofer. „Chceme vytvořit unii v unii,“ poznamenal také prezidentský kandidát, který s novináři hovořil střídavě německy a anglicky.

„Norbert Hofer představil svůj projekt ‚unie v unii‘, který zhruba koresponduje s představou rozšířené visegrádské skupiny na Visegrád plus,“ uvedl k tomuto bodu jednání hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Zeman s Hoferem debatovali také o migraci, na které se shodnou, a dvojici sporných bodů. „Samozřejmě jsme mluvili o Temelínu. Je pro nás problém,“ řekl po schůzce slyšet Hofer, podle něhož Rakousko není přítelem jaderné energie. Zároveň poznamenal, že i když jsou některé názory odlišné, budoucnost je společná.

Český prezident podle svého mluvčího ke dvojici sporných bodů zdůraznil neměnné stanovisko České republiky, která odmítá otevírat otázku Benešových dekretů a trvá na tom, aby energie z jádra byla součástí jejího energetického mixu.

Zeman Hofera přijal ve 12:30, pro novináře nejprve zapózovali před českou a rakouskou vlajkou. Oba politici, kteří při chůzi používají hůl, si vyměnili na toto téma několik vtipů. Poté odešli na společné jednání. Hofer Zemanovi podle Ovčáčka přivezl z Vídně dort.

Zemana s Hoferem spojuje postoj k migraci. Dá se proto předpokládat, že toto téma bude jedním z hlavních bodů setkání. Mluvit nepochybně budou také o rakouských prezidentských volbách. V nich Hofer původně v květnu těsně prohrál s bývalým předsedou Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Rakouský ústavní soud ale později volby zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů. Zeman tento krok uvítal a Hofera podpořil. Nové volby se měly konat na začátku října, byly ale odloženy kvůli technickým problémům kolem hlasovacích lístků. Uskuteční se pravděpodobně na konci listopadu nebo na začátku prosince.

Hofer v posledních dnech řekl, že chce před Zemanem zmínit také otázku jaderné elektrárny Temelín. Poznamenal rovněž, že se neshodnou v otázce Benešových dekretů. Rakouský kandidát na prezidenta je označil za bezpráví. Jádrem jejich rozhovoru prý ale budou otázky budoucnosti.

Přijetí u Zemana někteří politici a komentátoři označují za zásah do rakouské volební kampaně. Hrad to odmítá, Ovčáček připomněl schůzku premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ve Vídni s Hoferovým protikandidátem Van der Bellenem. S ním se ale český předseda vlády potkal ještě v době, kdy o zrušení voleb nebylo rozhodnuto a Van der Bellen vystupoval jako nadcházející prezident.

Newsletter