Prezident Miloš Zeman se dnes ve své kritice vybraných sociálních dávek dotkl podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) některých mýtů, které kolem nich panují. Zeman v projevu k návrhu rozpočtu na příští rok před poslanci označil za přítěž pro státní pokladnu například doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, ale také podporu v hmotné nouzi. Zeman si podle Marksové nezjistil úplně přesné informace. Například na dávkách v hmotné nouzi resort pod jejím vedením ušetřil 2,5 miliardy korun, řekla.
Zeman v projevu řekl, že šetřit by se mělo na dotacích na obnovitelné zdroje energie a některých sociálních dávkách. Ty podle něj odnaučují lidi pracovat a škodí jim. Lidé, kteří odmítají pracovat, se pobíráním těchto dávek podle něj posmívají těm, kdo chodí každý den poctivě do práce, míní Zeman.
Marksová novinářům řekla, že si prezident zřejmě nezjistil úplně přesné informace. „Od doby mého nástupu na resort jsme ušetřili na dávkách v hmotné nouzi 2,5 miliardy. A ty úspory určitě budou pokračovat,“ řekla. Připomněla, že kabinet pracuje na zvyšování minimální mzdy, ale naopak nevalorizoval sociální dávky a existenční a životní minimum, takže tlačí na to, aby se vyplatilo pracovat.
Neplatí podle ní ani to, že všichni lidé evidovaní na úřadech práce by mohli pracovat, ale nemají o to zájem. „Třeba 60.000 z nich jsou lidé se zdravotním postižením. To jsou lidé, kteří bez nějaké podpory hledají uplatnění velice těžko na klasickém trhu práce,“ řekla Marksová. Podobně jsou na tom lidé se základním vzděláním nebo osoby starší 55 let, dodala.
Mýty podle ministryně panují u doplatku na bydlení. „Jen asi 20 procent jde na problematické ubytovny. Zbytek jde do domácností lidem, kde alespoň jeden člen pracuje a má nějaký jiný příjem,“ řekla. Tento příjem však nestačí na chod domácnosti, proto takoví lidé žádají o dávku, vysvětlila.
