Znovuzvolení Zdeňka Kabátka ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) zajistí kontinuitu práce a zamezí zneužití výběru šéfa VZP ve volbách. ČTK to dnes řekl předseda správní rady pojišťovny, poslanec Jiří Běhounek (ČSSD). Ministr financí Andrej Babiš (ANO) označil pondělní zvolení Kabátka za skandální a mluvil o „podrazu“ ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). Podle Běhounka ale Babišovy výroky vyplývají z neznalosti věci.
Současné funkční období šestačtyřicetiletého Kabátka skončí letos 30. listopadu. To podle Běhounka logicky vyvolalo určité napětí a očekávání uvnitř firmy. „Necítil jsem politické tlaky, ale zaznamenal jsem signály, že uvnitř VZP jsou představitelé určitých zájmových skupin, kteří by do toho chtěli mluvit,“ řekl. V říjnu se konají krajské a senátní volby.
Kabátek byl v pondělí správní radou zvolen na další čtyři roky. Běhounek uvedl, že cílem bylo ujistit, že je firma stabilizovaná a současné vedení má důvěru. „Měnit vedení v době, kdy se připravuje zdravotně pojistný plán a úhradová vyhláška na rok 2017, by byla katastrofa,“ doplnil.
Roli v rozhodnutí předložit na jednání správní rady návrh na předčasnou volbu ředitele VZP hrál podle Běhounka i nedostatek času. „Správní rada může buď jmenovat ředitele přímo, nebo vypsat výběrové řízení. To by však byla otázka minimálně tří měsíců a VZP nemůže být od 1. prosince bez ředitele,“ tvrdí Běhounek.
Po jednání rady Běhounek řekl, že v diskusi vystoupilo 17 členů a k práci managementu a ředitele nezaznělo žádné negativní stanovisko. Podle informací ČTK z 25 přítomných členů třicetičlenné správní rady bylo 23 pro pokračování Kabátka ve funkci, dva se zdrželi hlasování. „Pokud by Kabátek nebyl člověkem na svém místě, určitě by se členové správní rady nevyjádřili tak jednotně,“ dodal Běhounek.
Kabátek byl zvolen ředitelem VZP roku 2012 místo Pavla Horáka, který rezignoval. Za Kabátka se stabilizovala ekonomická situace VZP. Vloni měla zisk 1,295 miliardy Kč, o 1,045 miliardy meziročně více. V roce 2013 měla miliardový propad. VZP postupně plní rezervní fond a splácí výpomoc od státu z roku 2013. Posledních 250 milionů z tehdy vypůjčených 1,7 miliardy má vrátit v září. Ke konci loňského roku měla 5,93 milionu pojištěnců.
Babiš ale tvrdí, že VZP se daří lépe díky ekonomickému růstu a úhradové vyhlášce, která ji podle něho zvýhodňuje. VZP má podle Babiše nejnižší počet pojištěnců na jednoho zaměstnance a je nejméně efektivní ze všech zdravotních pojišťoven. Tvrzení, že je Kabátek dobrý manažer, považuje ministr za absurdní. V pondělí ho označil za kontroverzní osobu spojenou s „největším kmotrem českého zdravotnictví“, bývalým náměstkem ministra zdravotnictví Markem Šnajdrem.
Běhounek nechtěl Babišovy výroky komentovat, podle něj vyplývají z neznalosti problematiky. „Několikrát jsem panu vicepremiérovi nabídl schůzku, na níž bychom si mohli rozebrat celkový vývoj zdravotnictví po roce 1989. Nabídka ani jednou nebyla přijata, ale stále trvá,“ uvedl.
Dosavadní úspěchy VZP jsou podle Běhounka výsledkem společné práce managementu a správní rady. „Dokázali jsme VZP finančně stabilizovat, naplnili jsme rezervní fond, plníme zdravotně pojistný plán,“ tvrdí. Podle něj se také podařilo uzavřít smlouvu s protonovým centrem a vyřešit problematiku kolem elektronických zdravotních knížek, která dlouho táhla VZP finančně ke dnu.
Volbou Kabátka podle Běhounka nenastává žádná revoluce. Po zklidnění situace by měla VZP pokračovat vedle běžné činnosti také v restrukturalizaci informačních technologií, přípravě uživatelsky přijatelného portálu pro pojištěnce nebo mobilních aplikací. „Volba také neznamená, že Kabátek ve funkci vydrží celé čtyři roky. Pokud se správní rada po volbách změní, nic jí nebude bránit, aby se rozhodla k personálním krokům a ředitele případně odvolala,“ dodal Běhounek.
