Dle nejnovějšího odhadu Eurostatu klesla listopadová inflace v eurozóně na rovných deset procent. V eurozóně tak zpomalil růst cen poprvé od června loňského roku. Výsledek byl příjemným překvapením, kdy dotázaní ekonomové a analytici očekávali hodnoty listopadové inflace na úrovni 10,4 %. Inflace v eurozóně v říjnu činila 10,6 %. První pokles inflace za posledních 18 měsíců tak činil 0,6 procentního bodu – nejvyšší pokles od roku 2020. Pro ECB, ale hlavně pro firmy a domácnosti, jsou výsledky měření vítanou změnou po několika dlouhých měsících akcelerující inflace. Jedna vlaštovka ale jaro nedělá a jádrová inflace je stále vysoká.
Výrazný vliv na výsledky měření mělo zavedení cenových stropů na energie a dalších opatření. Ve statistickém měření se díky tomu objevují nižší ceny. Rozdíl zastropovaných cen proti tržním cenám ale ve velkém doplácí či plánují doplácet jednotlivé státy. Drtivá většina pak na dluh.
Příznivé výsledky statistického měření mají zvláštní pachuť. Je zřejmé, že zásahy států do tržních cen mají svůj vliv na pokles růstu cen. Opatření míří především na důsledky energetické krize. Efektivní řešení příčin bude trvat roky. Dojmy ze statistického měření dále kazí svižný růst cen potravin, kde lze očekávat růst cen i do budoucna. Řada provozů v potravinářském sektoru je energeticky náročná, což může vést k černošedému scénáři. Výrobci budou muset v různé míře zdražovat za účelem pokrytí zvýšených nákladů. Další skupina výrobců provoz zavře, či omezí. To povede k nedostatku a růstu cen. Tato situace se bude týkat i dalších energeticky náročných sektorů ekonomiky.
Z pohledu ECB a měnové politiky je výsledek listopadového měření inflace důležitý. Blíží se totiž 15. prosinec, datum posledního měnověpolitického zasedání ECB v letošním roce. Jednotliví radní pravidelně debatují, zda by měli na prosincovém zasedání potřetí v řadě zvýšit sazby o 75 bazických bodů, jak bylo před několika měsíci v plánu. Významný pokles meziroční inflace by mohl přesvědčit ECB k méně razantnímu navýšení úrokových sazeb. V současnosti trhy zaceňují navýšení sazeb o 57 bazických bodů do konce letošního roku. Z tohoto pohledu se nyní pravděpodobněji jeví navýšení sazeb o 50 bodů.
V podobné situaci se nedávno nacházel i Fed, který byl překvapen příznivými výsledky měření americké inflace. Přístup Fedu byl vesměs takový, že jeden pozitivní výsledek nestačí na změnu směřování měnové politiky. V polovině prosince uvidíme, zda se přístup ECB bude opět od Fedu lišit. Ze včerejšího proslovu guvernéra Fedu Powella bylo patrné, že pravděpodobnější variantou je prosincové snížení tempa zvyšování sazeb z 75 bodů na 50 jakožto dobrý způsob vyvážení rizik. Vrchol sazeb by však měl být výše, než jak stojí v zářijové prognóze.
Euro proti dolaru po zveřejnění výsledků měření inflace mírně oslabilo. Důvodem bylo pravděpodobné zpomalení tempa zvyšování úrokových sazeb ze strany ECB, ale i spekulace před Powellovým proslovem, u něhož byla původně očekávána o něco více jestřábí rétorika. Té jsme se nedočkali, proto dolaru proti euru oslabil zpět nad hranici 1,0400 EURUSD.
Pokud by ECB 15. prosince opravdu doručila navýšení sazeb o 75 bazických bodů, pak lze očekávat alespoň krátkodobé posílení kurzu eura. Kurz eura proti koruně na nová data o inflaci výrazněji nereagoval a dále se pohybuje mírně nad úrovní 24,30 za euro.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx aktuálně obchoduje za středový kurz 1,0461 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 105,46 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,0281 do 1,0510 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 24,34 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 23,27 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 24,28 až 24,37 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 23,17 do 23,66 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.