Vzhledem k inflaci nad úrovní 2 % a silnému trhu práce bude vhodné, aby americké úrokové sazby brzy vzrostly. Jakmile se tak stane, přiblížíme se zároveň k začátku procesu snižování bilance, tzv. kvantitativnímu utahování. Takové je poselství vyplývající z prvního letošního zasedání měnového výboru Fedu.
Ukazatele ekonomické aktivity a zaměstnanosti podle Fedu dále sílí. Tvorba nových pracovních míst je v posledních měsících silná a míra nezaměstnanosti významně klesla. Celkové měnové podmínky zůstávají uvolněné, což je důsledek opatření měnové politiky na podporu ekonomiky a toku úvěrů americkým podnikům a domácnostem. K vyšší inflaci nadále přispívá nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou spojená s pandemií a znovuotevřením ekonomiky. Další vývoj největšího hospodářství světa bude záležet na průběhu pandemie. K silnější ekonomické aktivitě a zaměstnanosti by měla přispět vakcinace, uvolnění omezení na straně nabídky, stejně tak i zpomalení inflace.
Na základě tohoto vyhodnocení se měnový výbor rozhodl ponechat úrokové sazby beze změny v současném pásmu 0-0,25 %. Spolu s tím rozhodl o snížení měsíčních nákupů aktiv na 20 miliard dolarů ve státních dluhopisech a 10 miliard v hypotékou krytých cenných papírech počátkem února. Program nákupů by přitom měl být ukončen na začátku března. Fed zároveň upozornil, že brzy bude vhodné zvýšit úroveň sazeb, čímž v podstatě potvrdil naše očekávání ohledně zvýšení úroků v březnu.
Právě vyšší sazby by měly podle guvernéra Fedu Powella přispět k nižší inflaci, kterou Fed do budoucna spojuje nejen s trvající nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou, ale také s vývojem mezd v prostředí velmi napjatého trhu práce. Zmíněná nerovnováha by však měla časem odeznít, což by se mělo projevit v nižším tempu růstu cen. Stejně tak by mělo zafungovat i omezení fiskální podpory dodávající výrazně menší impuls rostoucí ekonomice.
Fed poprvé zveřejnil i obecný rámec snižování bilance, kterému bude předcházet zvýšení sazeb jakožto hlavního nástroje měnové politiky. Načasování a tempo snižování bude stanovené. Primárně půjde o proces snižování reinvestic prostředků plynoucích před splatností, přičemž tempo bude dle vyjádření předvídatelné. Z dlouhodobého hlediska si Fed ve své bilanci ponechá primárně státní dluhopisy, které bude využívat v rámci operací na volném trhu.
Na otázku ohledně budoucího vývoje sazeb Powell uvedl, že bude záležet na příchozích datech a na výhledu. Americká ekonomika se každopádně nachází v jiném stavu, než když Fed začal zvyšovat sazby v roce 2015. Výkon je lepší, trh práce je historicky napjatý a inflace nad cílem. Tomu všemu Fed přizpůsobí způsob své úrokové normalizace. Podle Powella existuje významný prostor na to, aby banka zvýšila sazby, aniž by tím ohrozila trh práce.
Guvernér Fedu Powell na tiskové konferenci nevyloučil možnost zvýšení sazeb na každém dalším zasedání. Jeho rétorika, zejména při srovnání současné situace se situací roku 2015, zároveň nevyzněla ve stylu vyloučení možnosti úrokového hiku o více než 25 bazických bodů. Jedinou podmínku, kterou zmínil, jsou příchozí data a výhled podporující měnověpolitickou normalizaci.
Z vývoje trhu v podobě vyšších nominálních i reálných tržních sazeb, silnějšího dolaru a padajících akcií je jasné, že si tržní účastníci odnesli především ono jestřábí poselství o nevyloučení rychlého a razantního procesu zvyšování sazeb. Nadále předpokládáme, že Fed letos doručí minimálně trojí zvýšení sazeb, každé po 25 bodech, přičemž první přijde již v březnu. Možnost hiku o 50 bodů nevylučujeme, zatím ji však přiřazujeme menší pravděpodobnost i s ohledem na to, že začátek roku přinese spíše horší data minimálně vzhledem k dopadům mutace omikron.
Zdroj: Fed, Bloomberg, Reuters