Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Vysoká inflace po příliš dlouhou dobu. ECB musí zvyšovat sazby

Zdroj: Depositphotos

Evropská centrální banka zvýšila dle očekávání úrokové sazby o půl procentního bodu. Dala tím najevo, že boj s cenovou nestabilitou nevzdává. Problém s finanční stabilitou nevidí. I přesto bude pečlivě sledovat tržní dění s důrazem na bankovní sektor. Bude-li potřeba, zasáhne, nástrojů k tomu má dostatek.

Inflace podle aktualizované prognózy ECB zůstane vysoká po delší dobu. Celková inflace letos oproti prosincové prognóze dosáhne o procentní bod nižší hodnoty na 5,3 % a bude postupně klesat na 2,9 % v roce 2024 a na 2,1 % v roce 2025. Problémem zůstává jádrová inflace, u níž byl výhled revidován vzhůru, a to na letošních 4,6 %, poté na 2,5 % v roce 2024 a na 2,2 % v roce 2025. Inflační prognóza tak zůstává na měnověpolitickém horizontu nad inflačním cílem, byť v přespříštím roce by se k němu měla významně přiblížit.

Rizika růstu jdou směrem dolů. ECB zmiňuje nejen dopady války na Ukrajině, ale i dopady situace bankovního sektoru. Ta by při zhoršení mohla stát za přísnějšími podmínkami úvěrování a za výrazným zpomalením poskytování úvěrů. ECB přitom přísnější úvěrovací podmínky pozorovala ještě před problémy bankovního trhu. Guvernérka Lagardeová k tomu dodala, že aktualizovaná prognóza byla vytvořena před samotným vypuknutím nervozity bankovního trhu. Riziko eskalace je tak pro celkový výhled určitou nejistotou.

ECB při rozhodování o sazbách vychází ze tří základních bodů reakční funkce. Jde o hodnocení výhledu inflace a růstu s ohledem na příchozí ekonomická data a data z finančního trhu, dynamiku jádrové inflace a sílu měnověpolitické transmise. V základním scénáři, který nepočítá s finanční nestabilitou, má banka před sebou ještě hodně práce, uvedla Lagardeová.

Dnešní rozhodnutí bylo rozhodnutím většiny. Jen několik členů, tři nebo čtyři dle slov guvernérky, jej nepodpořilo. Nikoliv z principu, ale proto, že chtěli počkat delší dobu. To může znamenat nejen s ohledem na finanční stabilitu, ale i zpoždění propisu předchozího zvyšování sazeb.

Celkově očekáváme, že ECB bude úroky dále navyšovat. Velikost těchto úprav bude záležet na příchozích datech, včetně stavu finanční stability. Pokud zejména jádrová inflace zůstane perzistentní, jak to z posledních dat vypadá, úroky by se mohly vyšplhat až na 3,5 %.

Zdroj: ECB, Bloomberg. Reuters