Instrument FOREXCOM:USDCZK

Lobbistický odpor a obavy z recese v USA rychle zhatily původní plány na výrazné škrty v rozpočtu. Trumpova administrativa přešla k strategii snížit pouze poměr státního dluhu k HDP prostřednictvím vyššího růstu ekonomiky. Trumpův střet s Muskem ukázal, jak rychle ideologie ustupuje pragmatickým zájmům.

Americká data překvapila nad očekávání horšími výsledky. Nejcitlivěji na ně reagoval dluhopisový trh, kde se pokles výnosů přenesl z USA dál do světa. Trh teď čeká, zda páteční data z amerického trhu práce potvrdí zhoršující se kondici největšího hospodářství světa. Pokud ano, prostor pro ještě nižší tržní sazby a slabší dolar zůstává otevřený.

Americká peněžní zásoba M2 dosáhla v dubnu letošního roku historického maxima - podle dat Federálního rezervního systému činila 21 862,5 miliardy dolarů. Po předchozím historickém propadu je tak M2 zpět na vzestupné trajektorii a překonala své dosavadní maximum. Tento údaj nepředstavuje jen statistický milník, ale významný ekonomický ukazatel, který má zásadní dopady na inflaci, úrokové sazby i celkové fungování americké ekonomiky.

Začátek nového týdne se nesl ve znamení dozvuků slovní přestřelky mezi Spojenými státy a Čínou. Americký prezident Trump obvinil Čínu, že nedodržuje obchodní dohodu uzavřenou v Ženevě. Čína později uvedla to samé o USA. Pondělní obchodování tak začalo na vlně plošného oslabování dolaru a poklesu akcií na obou stranách Atlantiku po otevření burz. Dluhopisům sentiment nenahrával, opačně tomu bylo zlata.

Donald Trump v kuřecím oblečku. To je TACO neboli Trump Always Chickens Out Pro finanční trhy TACO znamená, že nastává návrat ke sledování fundamentu a bude věnováno méně pozornosti prezidentským tweetům. Pokud prezident nepřijde s nějakým novým geniálním marketingovým trikem, dosáhli jsme pomyslného vrcholu „trumpovského efektu“.

Existuje jedno staré americké přísloví, které praví, že washingtonská bažina dříve či...

Po měsících pesimismu přichází obrat. Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v květnu výrazně vzrostla a dosáhla největšího měsíčního zlepšení za poslední čtyři roky. Změna nálady přichází v době částečného uvolnění obchodního napětí mezi USA a Čínou a signalizuje, že Američané opět začínají věřit v ekonomické oživení.

Ve druhé polovině týdne čeká investory nabitý makroekonomický kalendář. Klíčovým bodem středečního večera bude zveřejnění zápisu z posledního zasedání Fedu. Po uzavření trhů reportuje výsledky technologický gigant Nvidia. Čtvrtek přinese data o HDP USA a jádrovém deflátoru PCE. V pátek pak dorazí inflační statistiky z Německa a USA, které by mohly potvrdit přetrvávající inflaci a signalizovat oslabování spotřebitelské aktivity.

Japonsko jako zdroj americké dluhopisové krize – co by to obnášelo? Obnášelo by to odliv kapitálu, v tomto případě dlouhodobých japonských investorů ( tzv. real money), především těch nezajištěných. Výsledkem by byl výprodej amerických dluhopisů na dlouhém konci křivky a oslabování dolaru. Taková kombinace by vyvolala i tlak na výprodej akciového trhu.

Americký ministr financí Scott Bessent se v posledních týdnech profiluje jako nekonvenční myslitel, jehož návrhy mají schopnost překvapit i nejodvážnější finančníky z Wall Street. Jeho nejnovější brainchild – vydávání stablecoinů americkými bankami za účelem zvýšení poptávky po státních dluhopisech – je mistrovským kouskem kreativního účetnictví. Jedná se o trochu zoufalý pokus nalézt kupce pro americký dluh prostřednictvím instrumentů, jejichž stabilita je přinejmenším diskutabilní. Zavedená kryptoaktiva, zejména Bitcoin, však zažívají euforické období. Jednak díky neutuchajícímu tištění peněz a přízni americké vlády a prezidenta Donalda Trumpa.

Evropská ekonomika zůstává ve stínu globálních nejistot. Vykazuje ale známky odolnosti, zatímco...

Americký dolar pokračuje v dlouhodobém oslabování proti hlavním světovým měnám. Dolarový index se propadl na nejnižší úroveň za poslední měsíc, a podle prognózy UBS lze očekávat další oslabení až do roku 2026.

Tento týden nepřináší z makroekonomického hlediska mnoho významných dat. V hledáčku investorů budou především inflační čísla z Británie a Kanady, která mohou ovlivnit vývoj domácích měn. Ve čtvrtek pak dorazí data z eurozóny a USA, včetně předběžných indexů PMI, které poslouží jako indikátory ekonomické aktivity.

Trump slibuje vyšší růst HDP než růst státního zadlužení. K tomu, aby se tento plán naplnil, je potřeba spolupráce finančních trhů. Jsme svědky rezignace na tradiční republikánskou fiskální přísnost a potvrzení populistického směřování americké politiky.

Japonská výnosová křivka se napřimuje. Největší pohyb vidíme u nejdelších splatností, kde za poslední rok například třicetiletý výnos vzrostl o bezmála procentní bod. To jej dostává poblíž historicky nejvyšších hodnot. Co nám to říká o dluhopisových investorech a jaké to má implikace pro japonskou ekonomiku a další trhy?

Začíná se rýsovat fiskální katastrofa v podání druhého Trumpova prezidentství. Současná administrativa se snaží protlačit v Kongresu rozpočet, který bude znamenat další prohloubení již tak alarmujícího fiskálního deficitu. Zároveň Donald Trump k překvapení mnoha přistoupil na snížení cel s Čínou, která měla do rozpočtu přinést prostředky na jeho alespoň částečné vyrovnání

Nárůst výnosů amerických dluhopisů, zejména středních splatností, a revize tržního výhledu snižování sazeb Fedu v letošním roce na úroveň půl procentního bodu signalizuje možnost silnější ekonomiky. Vývoj kurzu dolaru obrázek dokresluje.

Co pro americkou ekonomiku znamená obchodní dohoda s Čínou? Jak ji vnímají trhy? A které dluhopisy máme sledovat?

Hlavní pozornost se v dalším květnovém týdnu soustředí na tvrdá i měkká data a doznívající výsledkovou sezónu. Současně se do popředí dostávají geopolitická témata. Finanční trhy pozitivně reagovaly na první konkrétní kroky směrem k obchodní dohodě mezi Spojenými státy a Čínou. Dolar v reakci na pozitivní zprávy  posiloval.  

V šestnáctém století dovezli Španělé do Evropy miliony kilogramů stříbra z jihoamerických dolů, které byly následně utraceny za nejrůznější zboží a způsobily tak nárůst peněžní zásoby a inflaci cen. Kromě těchto spíše negativních jevů měl zvýšený objem stříbra v oběhu za následek růst evropské populace, urbanizaci a obecně spotřebu a pokrok. Ať chceme či nechceme, neubráníme se srovnání této epizody z dějin financí se současnou situací.