Americké výnosy na začátku týdne rostly. Dolar krátce oslabil nad 1,1550 za euro, poté část ztrát smazal. Koruna krátce zpevnila pod 25,00 za euro. Proti dolaru nabrala zisky pod 21,80.

ČSÚ: Příjmy domácností i spotřeba reálně klesly

V 1. čtvrtletí letošního roku českou ekonomiku ovlivňoval prudký růst cenové hladiny i projevy narušení globálních dodavatelských řetězců. Domácnosti na reálný pokles svých příjmů reagovaly dalším utlumením spotřeby. Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků reálně meziročně rostla.

Celkové příjmy domácností byly meziročně vyšší o 76,9 mld. korun. Prudký růst cenové hladiny ale silný nominální přírůstek zcela smazal a příjmy tak reálně meziročně klesly o 2,3 %. Silný cenový růst také srážel náladu a očekávání spotřebitelů ohledně dalšího ekonomického vývoje. To se projevilo především mezičtvrtletním reálným poklesem spotřeby domácností o 1,2 %. Klesly i jejich hrubé úspory. Investiční aktivita domácností ale sílila a jejich míra investic se zvýšila na 10,0 %, což bylo nejvíce za více než 10 let.

Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků v 1. čtvrtletí 2022 meziročně vzrostla o 76,5 mld. korun a reálně se zvýšila o 4,1 %. Ve srovnání se 4. kvartálem 2021 byla vyšší o 33,2 mld. korun. Jejich míra zisku mírně mezičtvrtletně vzrostla na 44,8 %, ale meziročně byla výrazně nižší. „Míra zisku nefinančních podniků se vrátila zpět na úroveň, kterou měla před pandemií. Podnikům silně meziročně rostly mzdové náklady a oproti loňskému roku klesly přijaté dotace, které měly stabilizovat jejich finanční situaci a pracovní trh v průběhu krize,“ upřesňuje Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu. Oživila se investiční aktivita nefinančních podniků. To se projevilo i výrazným zvýšením míry investic na 29,4 %.

Deficit hospodaření vládních institucí v 1. čtvrtletí dosáhl 75,3 mld. korun a meziročně se zmírnil o 66,5 mld. Posílení daňových příjmů díky ekonomickému oživení a zčásti i růstu cenové hladiny napomohlo k silnému meziročnímu navýšení příjmů vládního sektoru o 74,4 mld. korun. Meziroční růst výdajů vládních institucí zvolnil na 8,0 mld. korun. K tomu přispěl pokles vyplacených dotací. Naopak rostly vyplacené sociální dávky a naturální sociální transfery. Dluh vládních institucí dosáhl 2 683,5 mld. korun a byl meziročně vyšší o 171,0 mld.

Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů.

Newsletter