Nejsledovanější konference na světě v oboru centrálního bankovnictví se každoročně koná v horském prostředí amerického údolí Jackson Hole, blízko národního parku Yellowstone. Organizuje ji Kansas City Fed. Letos probíhala od 21. do 23. srpna. Přijela většina guvernérů. Akademici z prestižních univerzit zde prezentovali své dosud nepublikované články připravené speciálně pro tuto konferenci. Jaké závěry z toho vyplývají pro Česko?
Let’s Get On with It se jmenuje poslední projev Christophera Wallera, se kterým jsem se vyfotil na konferenci v Jackson Hole (Waller, 2025). Waller v něm vyzývá k akci, ke snížení sazeb v USA. Základní sazby v USA jsou nyní 4,375 % (pásmo od 4,25 % do 4,5 %), v Česku 3,5 %. Rozdíly ve výhledu inflace nejsou velké, a tak dává smysl ve Spojených státech krátkodobé sazby snížit, i několikrát, jak argumentuje Waller.
ČNB také postupně snížila sazby, ze 7 % až na 3,5 %. Toto ladění měnové politiky z extrému na nějaký nový normál je správná debata. Naopak nesprávné by byly opět sazby nula. V minulosti centrální banky včetně České národní banky chybně držely sazby dlouho extrémně nízko, na nule, a pak se divily, že přišla inflace (ČNB do toho na přelomu 2016/2017 ještě tiskla peníze – prodávala koruny a kupovala eura s cílem oslabit korunu a vyvolat inflaci).
Jenomže jaký může být ten nový normál, úroveň úrokových sazeb? V Jackson Hole mě letos zaujal paper s obecným názvem, ale o to zajímavějším přesahem do budoucnosti na téma vývoje dlouhodobých sazeb: The Race Between Asset Supply and Asset Demand (Auclert et al., 2025). Na konferenci ho prezentoval jeden z autorů, Ludwig Straub z Harvard University. Je to příběh o tom, jak vysoké budou úrokové sazby v následujících desetiletích. Respektive jaká bude cena peněz. Dlouhodobé úrokové sazby jsou kromě jiného ovlivněny závodem mezi nabídkou a poptávkou po finančních aktivech, hlavně státních dluhopisech.
Autoři článku The Race Between Asset Supply and Asset Demand zúžili problém především na americké státní dluhopisy. Předpokládají, že nabídku ovlivňuje nejvíce zadlužování vlády, respektive vydávání státních dluhopisů. Poptávku pak ovlivňuje zájem investorů tyto dluhopisy nakupovat. Pokud zájem uvadá, je třeba investory nalákat na vyšší úroky.
