Česká národní banka může mít „určitý prostor“ pro snížení úrokových sazeb, pokud uvidí zmírňování tlaků v jádrové inflaci, avšak náklady na financování ponechá i nadále vyšší než před pandemií koronaviru, uvedl guvernér banky Aleš Michl.
Tvůrci měnové politiky v Praze minulý týden ponechali základní sazbu na úrovni 3,5 %, kde se nachází od května. Poukázali na domácí cenová rizika jako překážku dalšího uvolňování měnové politiky, přestože bankovní rada diskutovala možnost toho, co někteří členové označili za jemné doladění cyklu snižování sazeb.
„Pokud uvidíme klesající dynamiku jádrové inflace, můžeme mít určitý prostor pro snížení sazeb, ale i tak budeme držet měnověpolitickou sazbu po delší dobu výše než v období před covidem,“ uvedl guvernér Aleš Michl podle přepisu svého vystoupení na University of Chicago Booth School of Business v úterý. „Jinak ponecháváme všechny možnosti otevřené.“
Zatímco celková inflace v Česku minulý měsíc klesla na 1,6 %, tedy pod cíl centrální banky a na nejnižší úroveň zhruba za deset let, jádrová inflace po vyloučení volatilních položek zůstává kolem 3 %, uvedl Michl v dokumentu zveřejněném ve čtvrtek na webu centrální banky.
Michl ve svém vystoupení v Chicagu rovněž varoval, že vysoká inflace v Evropě by se mohla vrátit, přičemž hlavní riziko spočívá v prudkém nárůstu veřejného dluhu. Proto by podle českého guvernéra měly centrální banky uplatňovat přísnou politiku.
„Držte měnověpolitickou sazbu nad úrovní inflace, podporujte spoření a připomínejte lidem, že ekonomika není jen o utrácení,“ uvedl Michl.
