Po včerejším ADP reportu a před zítřejšími únorovými statistikami z trhu práce v USA (NFP, nezaměstnanost, výdělky) se dnes dočkáme tradičních Jobless Claims a údajů o nákladech na práci v Q4 a její produktivitě. Z eurozóny dnešek přinese lednové maloobchodní tržby, které potvrdí solidní dynamiku spotřebitelské poptávky.
Americký trh práce se zatím nijak dramaticky nezhoršuje
Dnešní den přinese další ze série dat z amerického trhu práce. Tradičně se ve čtvrtek dočkáme pravidelných týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Ty zatím nijak nerostou a stávající žádosti se dokonce před koncem loňského roku začaly snižovat. Jednotkové mzdové náklady v Q4 25 zřejmě obnovily růst a jejich dynamika by měla překonat tempo zvýšení produktivity. To vše jsou argumenty spíše pro stabilitu sazeb americké centrální banky než jejich snižování. Do toho ale samozřejmě vstupuje geopolitika a současná situace ohledně íránského konfliktu, která výrazně tlačí ceny zejména energetických komodit nahoru. Jak moc se to do inflace a hlavně inflačních očekávání promítne, to bude záležet především na délce konfliktu. Lednové maloobchodní tržby z eurozóny by podle tržního koncensu měly ukázat na mírný meziměsíční růst vedoucí ke zrychlení meziroční dynamiky. Data by měla potvrdit, že spotřebitelská poptávka v eurozóně je solidní. Tato data však samotný kurz eura k dolaru zřejmě neovlivní. Sentiment v průběhu dnešní asijské seance nahrával spíše dolaru kvůli obavám z vyšší americké inflace a s tím souvisejícím růstem tržních dolarových sazeb.
Středoevropský ekonomický kalendář je dnes prázdný. Obchodování na trzích se tak bude řídit zejména geopolitickým děním. Prostředí zvýšené rizikové averze samozřejmě české koruně nepomáhá. Případné zklidnění situace by mohla ocenit korekcí ztrát, které utrpěla v první polovině týdne.
Včerejší ekonomický kalendář globální devizové trhy žádným zásadním způsobem neovlivnil. Finální čísla PMI únorové aktivity ve službách byla z Německa revidována nepatrně výše, což se podepsalo i na nepatrné vzestupné revizi celkového kompozitního ukazatele. Obdobné zlepšení bylo zaznamenáno i za celou eurozónu, na vylepšení kompozitního indexu to už ale nestačilo. Nadále platí, že sektor služeb v eurozóně roste, v Německu je nálada v tomto sektoru dokonce ještě vyšší. Překvapení přineslo i zveřejnění lednových cen průmyslových výrobců. Míra nezaměstnanosti v eurozóně překvapila poklesem na 6,1 %, a to ze vzestupně revidovaných prosincových 6,3 % (z původně udávaných 6,2 %). Ani odpolední americký ADP report reakci trhu nevyvolal. Odhad počtu nově vytvořených pracovních míst v USA za únor sice ukázal na vyšší než očekávané číslo (63 tis. versus 50 tis.). Proti tomu ale byl revidován lednový výsledek směrem dolů (z 22 tis.na 11 tis.). V dalším průběhu americké seance dolar mírně podpořil lepší výsledek únorového ISM indexu ze sektoru služeb.
Z domova jsme se včera dočkali předběžného odhadu únorové inflace, která překvapila nižší hodnotou. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,1 %, meziroční dynamika pak klesla na 1,4 % z lednových 1,6 %. Naše prognóza očekávala 1,5 % y/y, zatímco tržní konsensus a odhad ČNB byl ještě o desetinu vyšší. Hlavním důvodem odchylky od naší prognózy byly ceny potravin, které svým poklesem částečně kompenzovaly lednové zdražení. V únoru zdražily pohonné hmoty a vzhledem k situaci na Blízkém východě se pro nadcházející období jedná o proinflační faktor. Předběžný odhad nepřináší kompletní strukturu inflace, ohledně jádrové složky ale předpokládáme, že došlo k jejímu mírnému snížení. Ta podle našeho odhadu v meziročním vyjádření v únoru klesla z 2,7 % na 2,6 %. Zvolnění indikuje i vývoj cen služeb. Jejich meziroční růst zpomalil z lednových 4,7 % na 4,5 % v únoru. V případě zboží pak došlo k prohloubení meziročního poklesu z 0,4 % na 0,7 %. Naši prognózu zatím ponecháváme beze změny, a pro letošní rok tak očekáváme inflaci v průměru na 1,6 % a příští rok její zrychlení na 2,3 %. Pod dvouprocentním cílem by inflaci do konce roku měly udržet nižší ceny energií podpořené převedením plateb na obnovitelné zdroje z domácností na stát, stejně tak i slabý růst cen potravin. Proinflační riziko ale představují již zmíněné ceny pohonných hmot a jejich případný přeliv do ostatních cenových okruhů. Pro příští rok očekáváme zrychlení inflace nad 2 % kvůli působení expanzivní fiskální politiky v kombinaci se silně rostoucí tuzemskou ekonomikou. Očekávaný nárůst inflace a aktuálně vysoká nejistota kolem cen energetických komodit podle nás povedou k tomu, že ČNB bude do konce roku držet úrokové sazby beze změny.
Autorem text je ekonom Komerční banky Jan Vejmělek
