Na finančních trzích byly v tomto týdnu dosud v popředí zájmu hlavně zprávy o vývoji konfliktu na Blízkém východě. Dnešek však nabídne i důležité ekonomické statistiky. V zámoří bude zveřejněna tvorba pracovních míst v nezemědělském sektoru za únor. Podobně vysokého přírůstku jako v lednu se nejspíše nedočkáme. Celkově by ale mělo být vyznění dat z amerického trhu práce s ohledem na březnové zasedání Fedu zhruba neutrální. V tuzemsku bude sledován vývoj průměrných mezd v loňském závěrečném čtvrtletí. Podle našeho odhadu mzdová dynamika zrychlila a oproti tržnímu konsenzu i prognóze ČNB by mohla překvapit pozitivně. Mzdový vývoj by tak měl u tuzemské centrální banky dále podporovat spíše rezervovaný postoj ohledně případného dalšího snížení tuzemských úrokových sazeb.
Tuzemský mzdový růst loni přesáhl 7 %
Mzdový růst byl v ČR v závěru loňského roku silný. V naší lednové prognóze jsme očekávali zvýšení nominálního mzdového růstu v Q4 25 na 7,3 % y/y. V úterý zveřejněný růst objemu mezd a platů v rámci národních účtů za stejné období, který dosáhl (8,8 % y/y) přitom naznačuje, že rizika naší predikce jsou vychýlena směrem k ještě výraznější mzdové dynamice. Oproti predikci ČNB (7,1 % y/y) i tržnímu konsenzu (7,0 % y/y) tak lze očekávat spíše překvapení v proinflačním směru. Celkově podle nás nová data z ekonomiky (robustní domácí poptávka, perzistentní inflace ve službách) v kombinaci s rizikem vyšších cen energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě příliš nenahrávají brzkému dalšímu uvolnění domácí měnové politiky.
Třetí čtení HDP eurozóny by mělo potvrdit solidní růst na konci roku 2025. Očekáváme, že růst HDP za Q4 25 zůstane na 0,3 % q/q (1,3 % y/y), s mírným rizikem vzestupné revize na 0,4 % q/q. Mezičtvrtletní nárůst byl pravděpodobně tažen především robustní domácí poptávkou, která podle nás přispěla okolo 0,5 pb, podpořená jak oživením spotřeby domácností, tak růstem investic a vládních výdajů. Pozitivní příspěvek by měl přijít také ze strany čistého exportu, který se po dvou slabších kvartálech vrací k mírnému růstu. Celkově ukazují údaje o HDP za 4. čtvrtletí slibné známky oživení v eurozóně. Zvýšená vládní spotřeba, zejména v Německu, naznačuje, že se začínají projevovat fiskální opatření tamní vlády. Pozitivní roli v oživení ekonomiky eurozóny ale sehrávají i kapitálové výdaje související s AI a obranou.
Německé tovární objednávky podle nás v lednu projdou výraznou korekcí po mimořádně silném závěru loňského roku. Po prosincovém skoku, zejména u kapitálových statků, očekáváme pokles o 5,4 % m/m, přičemž meziročně by objem objednávek měl i přesto zůstat výrazně nad loňskými úrovněmi (+12,7 % y/y). Část poklesu podle nás odráží normalizaci po velmi silné poptávce na konci roku 2025 (+10 % q/q v Q4 25), a dílčí oslabení může přijít i ze zahraničních objednávek, které v předchozích měsících rovněž nečekaně narostly. I přes tuto volatilitu však zůstává výhled pro rok 2026 relativně příznivý díky očekávanému postupnému rozjezdu investic do obrany a dalších projektů navázaných na zvýšení vládních výdajů.
Data z amerického trhu práce by měla indikovat zpomalování tvorby pracovních míst směrem k udržitelnějším úrovním. V únoru očekáváme přírůstek zhruba 55 tisíc pracovních míst v nezemědělském sektoru, což je výrazně méně než v lednu (130 tis.). Zároveň by se jednalo o tempo více konzistentní s růstem pracovní síly. Míra nezaměstnanosti v únoru podle našeho odhadu setrvala na 4,3 %. Signály z regionálních průzkumů Fedu ukazují na to, že zaměstnanost sice stále roste, ale již znatelně pomalejším tempem než v prosinci a lednu. Týdenní statistiky nezaměstnanosti pak naznačují spíše stabilizaci amerického trhu práce. Celkově by námi předpokládaný výsledek měl být pro Fed neutrální. Nejpravděpodobnějším scénářem by tak i po dnešku mělo pro březnové zasedání zůstat ponechání úrokových sazeb beze změny.
Nejistota přetrvává, dolar dál posiluje
Hlavním tématem na finančních trzích zůstává blízkovýchodní konflikt. Rizika pro ekonomický vývoj jsou nadále spojována hlavně s Hormuzským průlivem, jehož déletrvající uzavření by mohlo vyústit v další nárůst cen ropy a plynu, jakož i narušení globálních dodavatelských řetězců. Ropa Brent včera podražila o dalších 8,5 % na 87,9 USD/barel. Světové akciové indexy na středeční růst nenavázaly a opět se propadly do červených čísel. Na dluhopisových trzích stále pokračují obavy o proinflační dopad vyšších cen energií. K redukci sázek na uvolnění měnové politiky pak přispěla rovněž data ze zámoří, kde pozitivně překvapil růst mzdových nákladů v loňském čtvrtém čtvrtletí (2,8 % anual. q/q, oček. 2,0 %).
Data jsou tento týden spíše na druhé koleji. Včerejší kalendář byl navíc poměrně skromný. Kromě výše zmíněných jednotkových mzdových nákladů zůstal týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA podle očekávání nízko (213 tis.). V eurozóně maloobchodní tržby v lednu meziměsíčně poklesly o 0,1 %, to však více než vynahradila vzestupná revize historie. Zatímco meziměsíční dynamika tak za tržním konsenzem zaostala, ta meziroční ji překonala (2,0 % y/y vs. oček. 1,7 % y/y). Zelené bankovky včera souběhem více proinflačních dat a rozbouřené geopolitické situace dále zpevnily, v páru s eurem o 0,4 % na 1,159 USD/EUR.
Autorem textu je ekonom Komerční banky Jaromír Gec
