Ve Spojených státech bude tento týden patřit únorové inflaci a lednovému deflátoru soukromé spotřeby. Doposud zveřejněná data (ceny průmyslových výrobců a indexy ISM) naznačují, že cenové tlaky v ekonomice zůstávají silné a firmy již od října disponují silou přenášet zvýšené náklady na koncové zákazníky. Jádrový deflátor soukromé spotřeby, preferovaný inflační indikátor Fedu, tak zřejmě překročí tři procenta a potvrdí, že vyhlídky na brzké snížení úrokových sazeb nejsou reálné. Průmyslová výroba v eurozóně by měla v lednu díky silnějšímu výkonu klíčových ekonomik solidně vzrůst. Německo těží z fiskálního balíčku, zatímco Francie zaznamenala v lednu růst produkce díky leteckému a obrannému průmyslu. Německé tovární objednávky však v lednu projdou výraznou korekcí po mimořádně silném závěru loňského roku. V Česku bude zveřejněna série dat z reálné ekonomiky. Ve srovnání s posledním čtvrtletím minulého roku přinese tuzemská průmyslová výroba slabší výsledky. Horší spotřebitelská důvěra, vývoj karetních transakcí i registrace nových automobilů naznačují, že český maloobchod v lednu meziměsíčně mírně poklesl. Naopak o desetinku vyšší bude podle našeho odhadu únorový podíl nezaměstnaných. Na programu bude tento týden i zahraniční obchod, stavební výroba či únorová inflace. V jejím případě se však bude jednat pouze o finální číslo a strukturu. Z pohledu ČNB data zřejmě nic nezmění, sazby zůstanou beze změny. Kromě makroekonomických indikátorů zůstane stěžejní událostí konflikt na Blízkém východě.
Evropský průmysl solidně vzroste
Ve Spojených státech bude ve středu zveřejněn vývoj spotřebitelských cen za únor. Lednová inflace sice na první pohled vypadala umírněně, bylo to však dáno především vývojem cen motorových vozidel. Po očištění o tuto složku akcelerovala. Zveřejněné ceny průmyslových výrobců navíc naznačují, že firmy od října získaly zpět svou schopnost přenášet zvýšené náklady na koncové spotřebitele. Únorové ISM indexy z průmyslu i služeb ukázaly, že cenové tlaky zůstávají v těchto segmentech velmi silné, což znamená, že jádrová inflace jak v oblasti zboží, tak i služeb zůstane vysoká. Výrazně nad cílem Fedu se tak bude pohybovat především jádrový deflátor soukromé spotřeby za leden (zveřejněný v pátek), který má jiné váhy než spotřebitelská inflace a kde se více odrazí vyšší ceny zdravotnických služeb.
Průmyslová výroba v eurozóně by měla v lednu vzrůst o 0,6 % m/m a o 1,6 % y/y. Hlavním důvodem je silnější výkon klíčových ekonomik eurozóny. Německo těží z fiskálního balíčku, zatímco Francie zaznamenala v lednu růst průmyslové výroby o 0,4 % m/m zejména díky leteckému a obrannému průmyslu. V obou zemích se zlepšují i průmyslové PMI, když ve Francii je index dokonce nejvýše od poloviny roku 2022. Celkově se potvrzuje cyklické oživení eurozóny, i když mezi sektory jsou stále značné rozdíly. Energeticky náročná výroba vzrostla v prosinci o 0,6 % m/m. Stále se ale nachází 10 % pod úrovní před válkou na Ukrajině. Neenergetická výroba sice naopak v lednu klesla o 1,9 % m/m, meziročně ale vzrostla o 1,6 % a od H2 23 je hlavním tahounem růstu.
Německé tovární objednávky podle nás v lednu projdou výraznou korekcí po mimořádně silném závěru loňského roku. Po prosincovém skoku, zejména u kapitálových statků, očekáváme pokles o 5,4 % m/m. Zejména velké domácí objednávky kapitálového zboží pravděpodobně výrazně klesnou, poté co ve 4. čtvrtletí vzrostly o 37 % q/q. Dílčí oslabení může přijít i ze strany zahraničních objednávek, které v předchozích měsících rovněž nečekaně narostly. Meziročně by však objem objednávek měl zůstat výrazně nad loňskými úrovněmi (+12,7 % y/y). Výhled pro rok 2026 je relativně příznivý díky očekávanému postupnému rozjezdu investic do obrany a dalších projektů navázaných na zvýšení vládních výdajů. Fiskální balíček se pozitivně odráží i v německé průmyslové výrobě (včetně stavebnictví), která podle našeho odhadu v lednu vzrostla o 0,9 % m/m. Poměr objednávek k zásobám zůstává nad dlouhodobým průměrem, což by mělo podpořit další postupné zvyšování aktivity v tomto sektoru. Rostoucí ceny energií spojené s konfliktem na Blízkém východě však mohou tento trend krátkodobě zhoršit.
Český průmysl zaznamenal v závěrečném čtvrtletí loňského roku silné oživení, když výroba vzrostla o 2,2 % q/q. Na začátku roku sice očekáváme mírnou korekci, cyklické oživení sektoru by ale mělo pokračovat. Český průmysl v posledních letech snížil svou energetickou náročnost a diverzifikoval zdroje, což by mělo zmírňovat rizika vyplývající z aktuálního vývoje cen energií. V lednu průmyslová výroba podle našeho odhadu vzrostla o 0,3 % m/m po prosincovém růstu o 0,4 %. To by znamenalo meziroční dynamiku 4,4 % (WDA) a 1,6 % (NSA).
Přestože základní fundamenty domácí spotřebitelskou poptávku podporují (rychlý růst reálných mezd, nízká inflace, dynamika spotřebitelských úvěrů i hypoték), výsledky lednových maloobchodních tržeb budou pravděpodobně slabší. Naznačuje to alespoň horší spotřebitelská nálada, nižší objem karetních transakcí, mírný pokles nových spotřebitelských úvěrů a registrací automobilů. Odhadujeme proto, že maloobchodní tržby bez aut v lednu poklesly o 0,3 % m/m. Meziročně by však měly být stále o 2,6 % vyšší. Celkové maloobchodní tržby by měly klesnout o 0,8 % m/m a meziroční růst zpomalit z 2,0 % v prosinci na 1,2 % v lednu.
Region v průběhu týdne výrazně ztrácel, vítězem je dolar
Hlavním tématem na finančních trzích byl v minulém týdnu konflikt na Blízkém východě. Rizika pro ekonomický vývoj jsou nadále spojována hlavně s Hormuzským průlivem, jehož déletrvající uzavření by mohlo vyústit v další nárůst cen ropy a plynu, jakož i narušení globálních dodavatelských řetězců. Cena ropy Brent od začátku konfliktu vzrostla ze zhruba 70 dolarů za barel až na aktuálních více než 100 USD/barel. Spolu s ropou zdražoval i zemní plyn, jehož spotová cena se vystřelila z 30 EUR/MWh na více než 50 EUR/MWh. V červených číslech byly i akciové trhy. Na dluhopisových trzích pokračovaly obavy o proinflační dopad vyšších cen energií, a tak výnosy rostly. Na krátkém konci pak docházelo k umazávání sazek na snižování úrokových sazeb ve Spojených státech i na domácí půdě.
Z konfliktu vytěžil americký dolar, jehož kurz posílil z úrovní okolo 1,18 USD/EUR až na pátečních 1,156 USD/EUR. Po zveřejnění statistiky z trhu práce euro mírně zkorigovalo na 1,158 USD/EUR. Počet nově vytvořených pracovních míst totiž v únoru místo očekávaného růstu poklesl o 92 tisíc. Přestože data mohla být ovlivněna stávkami ve zdravotním sektoru i špatným počasím, je výsledek slabý. V kombinaci s vyhlídkami na rostoucí inflaci data naznačují spíše stagflační příběh v USA, což americké centrální bance rozhodování na nadcházejícím zasedání (17. března) neulehčuje.
V eurozóně, byla zveřejněna inflace, která překvapila ve směru nahoru (1,9 % y/y, místo očekávaných 1,7 % y/y). Růst byl široce rozprostřený, přičemž svoji úlohu sehrál výrazný pozitivní bazický efekt francouzských cen elektřiny i zboží. I přes aktuální růst cen ropy očekáváme, že celková inflace zůstane v eurozóně po většinu druhé poloviny roku 2026 pod 2 %. HDP za Q4 25 byl revidován o desetinu směrem dolů na 0,2 % q/q, kvůli volatilním výsledkům Irska. Bez jeho vlivu ekonomika rostla o solidních 0,4 % q/q, tažena především domácí poptávkou.
Autorem textu je ekonomka Komerční banky Jana Steckerová
