Dění na globálních finančních trzích se nadále zmítá v titulcích o vývoji vojenského konfliktu na Blízkém východě. Včera nastalo určité uklidnění, které se projevilo i v poklesu cen ropy Brent pod 90 USD/barel. Datový kalendář dnes nabízí inflaci ve Spojených státech. My se přitom domníváme, že cenové tlaky v únoru nijak nepolevily, a zůstaly tak nadále zvýšené. Výchozí situace pro absorbování případného negativního nabídkového šoku z vyšších cen ropy tak v zámoří není z tohoto pohledu příliš příznivá.
CPI inflace ani PCE deflátor Fed nejspíš ke cutu nepřesvědčí
Ve Spojených státech bude zveřejněn vývoj spotřebitelských cen za únor. Lednová inflace sice na první pohled vypadala umírněně, v rámci jádrového zboží to však bylo dáno především vývojem cen motorových vozidel. Po očištění o tuto složku se cenové momentum zvýšilo. Zveřejněné ceny průmyslových výrobců navíc naznačují, že se firmám v poslední době opět daří přenášet zvýšené náklady na koncové spotřebitele. Únorové ISM indexy z průmyslu i služeb ukázaly, že cenové tlaky zůstávají v těchto segmentech silné, což znamená, že jádrová inflace jak v oblasti zboží, tak i služeb patrně zůstane vysoko. Výrazně nad cílem Fedu se navíc bude pohybovat jádrový deflátor soukromé spotřeby za leden (zveřejněný v pátek), který má jiné váhy než spotřebitelská inflace a kde se více odrazí vyšší ceny zdravotnických služeb. Celkově tedy z našeho pohledu inflační data z tohoto týdne v kombinaci s rostoucím rizikem setrvání cen ropy na vyšších úrovních pravděpodobně snížení sazeb Fedu v nejbližších měsících nahrávat nebudou.
Ropa se vrátila zpět pod 90 USD/barel
Po dramatickém zahájení týdne na finančních trzích se úterý neslo naopak ve znamení mírného uklidnění. Cena ropy Brent včera poklesla do blízkosti 88 USD/barel poté, co země G7 připustily uvolnění ropných rezerv a prezident Trump v pondělním večerním vystoupení naznačil možnost brzkého ukončení konfliktu na Blízkém východě. Ztrátu z předchozího dne více než odmazaly evropské akciové indexy. Úleva byla patrná také na středoevropských dluhopisových trzích, kde po pondělním masivním nárůstu výnosy na delším konci křivky propadly o 20-40 bb. Přispět k tomu zčásti mohla i inflační data z tuzemska a Maďarska, když celková meziroční inflace v obou zemích v únoru poklesla na 1,4 %. V případě Česka však stále zůstává zvýšená jádrová inflace, která setrvala na lednových 2,7 % y/y
Autorem textu je ekonom Komerční banky Jaromír Gec
