Minulý týden k jednacímu stolu zasedli centrální bankéři z Fedu, ECB i tuzemské ČNB. Závěr byl ve všech případech stejný. Vzhledem k nejistotě ohledně velikosti a délky trvání šoku do cen energií zůstaly klíčové sazby beze změny. Do nového týdne vstupujeme opět ve znamení averze k rizikovým aktivům. To je výsledkem další eskalace války na Blízkém východě a nového ultimáta prezidenta Trumpa směrem k Íránu ohledně zprůchodnění Hormuzského průlivu, které má vypršet již dnes. Další vývoj konfliktu tedy bude nadále hlavním hybatelem finančních trhů. Tím spíše, že datový kalendář nabízí převážně sentiment indikátory jako PMI, Ifo index nebo domácí konjunkturální průzkum ČSÚ. A i v těch se budou investoři snažit hledat zejména dopady zvýšeného geopolitického napětí a cen energetických komodit na důvěru domácností, firem a jejich inflační očekávání.
Kalendář nabízí hlavně sentiment indikátory
V Evropě budou tento týden z dat sledovány březnové předběžné indexy nákupních manažerů (PMI). Ty by měly nabídnout první indikaci dopadu energetického a geopolitického šoku z Blízkého východu na firemní sentiment. Trhy i ECB se budou soustředit zejména na rozdíly mezi produkcí (kompozitním PMI) a cenovými subindexy. Konjunkturální průzkum bude zveřejněn také v tuzemsku. I zde čekáme v březnu zhoršení důvěry, a to jak u podnikatelů, tak spotřebitelů. Ve středu bude následovat německý Ifo index, který by měl podle nás rovněž znatelně oslabit, i když jeho pokles mohou zčásti tlumit zvýšené fiskální výdaje tamní vlády. Týden uzavře předběžná španělská inflace za březen, u níž předpokládáme výrazné zrychlení z 2,5 % y/y v únoru na 3,8 % y/y kvůli dražším pohonným hmotám. V pátek také s tradičním týdenním odstupem ČNB publikuje písemný záznam z posledního měnověpolitického zasedání.
V USA půjde z hlediska makroekonomických statistik o relativně poklidný týden. Stejně jako v eurozóně budou i ve Spojených státech v úterý zveřejněny předběžné PMI za březen. Za zmínku stojí také trhy očekávaná sestupná revize produktivity práce za Q4 25 (z 2,8 % na 1,8 % anual. q/q). Dynamika jednotkových mzdových nákladů by tak současně s tím měla být zvýšena z 2,8 % na 3,7 % mezičtvrtletně anualizovaně, což by ukazovalo na poměrně silné fundamentální inflační tlaky z trhu práce. Týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti pak podle nás potvrdí jeho nadále stabilní situaci. Finální březnová spotřebitelská důvěra podle University of Michigan naznačí vývoj inflačních očekávání, přičemž ty by již mohly zachytit i současný nárůst cen pohonných hmot. Celkově čekáme, že americká data v tomto týdnu podpoří náš základní scénář v podobě ponechání sazeb Fedu na současné úrovni i po zbytek letošního roku.
Týden centrálních bank změnu úrokových sazeb nepřinesl
Fed podle očekávání ponechal pásmo pro klíčovou sazbu na 3,50-3,75 %. Nová prognóza zásadních změn nedoznala. Výhled inflace byl přehodnocen jen lehce výše, u jádrové složky o 0,2 pb letos, resp. 0,1 pb v příštím roce, což se z našeho pohledu zdá jako poměrně mírné. Mediánový výhled „dot-plotu“ stejně jako v prosinci indikuje po jednom snížení sazeb pro letošní i příští rok. Současné otřesy na trhu s ropou zatím Fed nevnímá jako dlouhodobé a příliš k nim nepřihlíží. Většina komunikace nicméně i tak ukázala obavy americké centrální banky z přetrvávající inflace, zejména v oblasti nebytových služeb. Současně přitom vzrostl počet členů FOMC, kteří vnímají pro letošek rizika vyšší inflace i nezaměstnanosti, což podle nás posiluje scénář delší pauzy v cyklu snižování sazeb. I po zasedání tak očekáváme ponechání úrokových sazeb Fedu po zbytek letošního roku beze změny. Poměrně silný proinflační signál navíc vyslaly rovněž v den zasedání Fedu zveřejněné únorové PPI. Ty vzrostly meziměsíčně o 0,7 % oproti očekávaným 0,3 %. Zvýšené tempo růstu je navíc stále pozorováno i u jejich jádrové složky (bez cen energií a potravin), které v únoru dosáhlo 0,5 % (oček. 0,3 %), čímž meziroční dynamika zrychlila na 3,9 %. Únorové PPI navíc vůbec nezachycují aktuálně zvýšené ceny ropy.
Ani zasedání ECB změnu v nastavení úrokových sazeb nepřineslo. Stejným výsledkem to dopadlo i v případě Bank of England. Výsledek odpovídal našemu i tržnímu očekávání. Narativ počkat, jak se situace ohledně iránského konfliktu vyvine, je nejenom mezi centrálními bankéři všudypřítomný. Klíčová je odpověď na otázku, jak dlouho bude konflikt trvat, respektive jak dlouho budou ceny primárně energetických komodit vysoko. Od toho se totiž odvíjí riziko druhotných dopadů do inflace, na které by centrální banky musely reagovat. Vyznění tiskové konference ECB bylo právě ve smyslu, že se bankéři nechtějí zavazovat k budoucím krokům a na každém zasedání budou vyhodnocovat situaci a data. Ne překvapivě nová prognóza ukázala na přehodnocení letošního hospodářského růstu mírně dolů (na 0,9 % oproti prosincové prognóze ve výši 1,2 %) a inflace nahoru (z 1,9 % v prosinci na aktuálních 2,6 %). Válka v Íránu podle prezidentky Lagardeové výrazně zvýšila nejistotu výhledu. Konflikt bude mít podle ní významný dopad na krátkodobou inflaci prostřednictvím vyšších cen energií. Nicméně střednědobý dopad bude záviset na rozsahu sekundárních cenových dopadů a bude se lišit v závislosti na intenzitě a délce trvání konfliktu. Naším základním scénářem zůstává letošní jedno zvýšení sazeb ECB o 25 bb ke konci letoška (konkrétně v prosinci). Riziko je ovšem vychýleno ve směru dřívějšího a výraznějšího zpřísnění.
Také Česká národní banka v souladu s očekáváními ve čtvrtek úrokové sazby ponechala beze změny. Základní repo sazba zůstává na 3,5 % a její úroveň by tak z měnověpolitického hlediska měla být nadále mírně restriktivní, když politicky neutrální úroveň je odhadována poblíž 3 %. Tento výsledek byl v souladu s jednohlasným analytickým konsensem, stejně tak i s tím, co zaceňoval finanční trh. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny podpořilo všech sedm členů bankovní rady. K pokračující stabilitě sazeb přispívají přetrvávající proinflační rizika zesílená konfliktem na Blízkém východě. Jádrová inflace zůstane podle guvernéra Michla zvýšená a centrální bankéři budou bedlivě vyhodnocovat aktuální momentum. Pro další rozhodování si ponechává všechny možnosti otevřené. Podle nás je nadále nejpravděpodobnějším scénářem stabilita úrokových sazeb ČNB po zbytek letošního roku. Vyčkávací taktice nahrává kromě inflace pod cílem a mírně restriktivní úrovni sazeb také nabídkový charakter ropného šoku a výrazná nejistota ohledně délky jeho trvání i velikosti.
Autorem textu je ekonom Komerční banky Jaromír Gec
