Kalendář nově zveřejňovaných dat pro dnešek významné položky neobsahuje. V Německu bude zveřejněna spotřebitelská důvěra, která by měla zaznamenat znatelné zhoršení, stejně jako včera ta podnikatelská podle Ifo indexu. S ohledem na vysokou nejistotu a výrazný nárůst cen energetických komodit v souvislosti s válkou na Blízkém východě není zhoršení předstihových indikátorů překvapivé. V eurozóně bude zveřejněn únorový vývoj peněžní zásoby M3. V USA potom ke čtvrtku tradičně patří týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, které by se měly udržet poblíž stále nízkých 200 tis. Zveřejněn bude také indikátor podnikatelského sentimentu od kansaského Fedu, i ten by měl klesnout. Vzhledem k prázdnému kalendáři budou tržnímu vývoji nadále dominovat hlavně zprávy ohledně dalšího možného vývoje blízkovýchodního konfliktu.
Důvěra německých podnikatelů propadla, trhy mírně rostly
Německý index podnikatelského sentimentu Ifo v březnu klesl na 86,4 b. z únorových 88,4 b. To však bylo zhruba v souladu s tržním konsensem ve výši 86,3 b. Únorový údaj byl přitom nepatrně revidován směrem dolů z původních 88,6 b. Zhoršení bylo způsobeno prudkým poklesem v rámci složky očekávání z 90,2 b. v únoru na 86,0 b. v březnu. To sice odpovídalo očekáváním, zároveň se ale jedná o nejnižší hodnotu za více než rok. Složka hodnocení současné ekonomické situace naopak pozitivně překvapila, když oproti očekávanému snížení na 86,2 b. zůstala beze změny na 86,7 b. Březnové zhoršení celkového Ifo indexu odráží zvýšenou nejistotu v souvislosti s válkou na Blízkém východě a rostoucími cenami energií, které podle prezidenta Ifo institutu zmrazily začínající ekonomické oživení v Německu.
Světové finanční trhy včera posílily díky opatrným nadějím na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě. Ty přišly poté, co USA zaslaly Íránu 15bodový plán na příměří, ačkoli Írán tento návrh později údajně odmítl. Ceny ropy Brent i tak klesly k hranici 100 USD za barel či dokonce mírně pod ní. Pomoci mohly i zprávy o tom, že by Írán mohl některým plavidlům umožnit průjezd Hormuzským průlivem. Ceny zemního plynu na evropských trzích ve výsledku rovněž mírně klesly, a to k hladině 50 EUR za megawatthodinu. Akciové trhy na vlně částečného zmírnění napětí včera také posílily, k čemuž pomohly i akcie leteckých společností, které byly zasaženy narušením mezinárodní letecké dopravy a vysokými cenami paliv. Americký dolar zpevnil vůči euru o 0,2-0,3 % a jeho kurz se dostal mírně pod 1,16 USD/EUR. Mezi středoevropskými měnami maďarský forint oproti euru posílil o zhruba 0,8 % poté, co se zvýšil náskok tamní opozice v průzkumech veřejného mínění před parlamentními volbami. Naproti tomu česká koruna a polský zlotý zůstaly vůči společné evropské měně v podstatě beze změny. Pokud jde o centrální banky, tak prezidentka ECB Christine Lagardeová na konferenci ve Frankfurtu řekla, že Evropská centrální banka nebude na současný energetický šok reagovat, dokud nebude mít dostatek informací, aby mohla vyhodnotit, jak moc silný a perzistentní tento šok je a potažmo jaký vliv může mít na spotřebitelské ceny. Investoři v reakci na toto prohlášení mírně snížili sázky na zvýšení úrokových sazeb do konce letošního roku. Přesto ale finanční trh nadále do konce roku plně zaceňuje dvojí zvýšení sazeb.
Autorem textu je ekonom Komerční banky Martin Gürtler
