Ve Spojených státech bude zveřejněn únorový počet volných pracovních pozic. V něm se pravděpodobně negativně odrazí nepříznivé počasí, horší výsledek naznačuje již zveřejněný slabý údaj NFP. Na americkou spotřebitelskou důvěru pak dopadne válka v Íránu. Ta se skrze růst cen pohonných hmot výrazně propíše i do inflace v eurozóně, která v meziročním srovnání vyskočí na 2,7 %. A to zřejmě ještě nebude strop. V Česku bude zveřejněn finální odhad HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku, jehož součástí bude i vývoj míry úspor domácností a ziskových marží firem.
Data z USA ukáží méně volných pracovních míst i horší důvěru
Ve Spojených státech bude dnes zveřejněna statistika JOLTS mapující počet volných pracovních pozic v ekonomice za únor a spotřebitelská důvěra za březen. Únorová data z trhu práce (Nonfarm Payrolls) však byla negativně ovlivněna nepříznivým počasím a stávkami ve zdravotnictví, a tak lze počítat se s tím, že se tyto faktory promítnou i do tohoto indikátoru. Spotřebitelská důvěra za březen se podle tržního konsenzu sníží v důsledku negativních dopadů války v Íránu.
Březnová inflace v eurozóně podle nás skokově zrychlí na 2,7 % y/y oproti 1,9 % v únoru, a to výhradně kvůli cenám energií, zejména pak vlivem pohonných hmot (+15,5 % m/m). Meziroční růst cen energií v březnu podle nás zrychlil na 7,5 % y/y. Vliv vyšších cen plynu se ve spotřebitelských cenách zpravidla projevuje se zpožděním, které může dosahovat až 6 měsíců. Současně kolegové z SG očekávají, že by inflace v eurozóně mohla narůst až na 3,5 % y/y v květnu. Nejistota kolem délky a intenzity konfliktu, což ovlivní i přeliv do inflace, ale přetrvává. Výhled inflace se tak bude primárně odvíjet od zmíněných faktorů. Na přeliv do ostatních cenových okruhů je stále příliš brzy, delší trvání konfliktu ale toto riziko zintenzivňuje. Jádrová inflace podle nás v březnu zpomalila na 2,3 % y/y.
V Česku bude zveřejněn finální odhad HDP za loňský čtvrtý kvartál. Revizi dat, tedy růst o 0,6 % q/q a 2,6 % y/y, nečekáme. Zajímavý bude nicméně pohled na sektorové národní účty, které ukáží, jak se vyvíjí míra úspor domácností a ziskové marže firem.
Dění dominuje válka v Íránu
Důvěra v ekonomiku eurozóny sice dopadla v souladu s tržním konsenzem, ve srovnání s únorem se však jednalo o výrazně horší výsledek. Doléhá na ni válka v Íránu a s tím spojený růst cen energetických surovin. Ani začátek tohoto týdne nepřinesl naděje na ukončení konfliktu na Blízkém východě. Naopak, s prodlužující se dobou trvání se investoři začínají více obávat o hospodářský růst než o inflaci, a výnosy dluhopisů začínají klesat. Cena ropy se vyšplhala na 115 dolarů za barel, přičemž ceny plynu se drží kolem 54 EUR/MWh. Společná evropská měna včera ztratila 0,4 % a v odpoledních hodinách se její kurz nacházel na hladině 1,147 USD/EUR. Riziková averze nesvědčila ani regionálním měnám, které mírně ztrácely. Kurz české koruny oslabil o 0,3 % na 24,57 CZK/EUR, polský zlotý pak o 0,1 % na 4,29 PLN/EUR.
Autorem textu je ekonomka Komerční banky Jana Steckerová
