Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn se v rozhovoru pro list Die Welt vyslovil pro vyloučení Maďarska z Evropské unie, byť alespoň dočasné. Budapešť si to podle něj zaslouží kvůli podkopávání společných základních hodnot, zejména pokud jdo o přístup k válečným uprchlíkům. Jeho vyjádření vyvolalo popuzenou reakci Budapešti. Nesouhlas dali najevo také český premiér Bohuslav Sobotka i Pražský hrad a rovněž šéfové diplomacií Rakouska a Německa.
Maďarsko i další země střední Evropy za jejich přístup k migraci a za odmítání povinných kvót pro přerozdělování migrantů mezi členské země unie kritizuje Asselborn opakovaně. Požadavek na vyloučení některé země však ještě nevznesl.
„Nemůžeme přijmout, že jsou masivně porušovány základní hodnoty Evropské unie. Když někdo jako Maďarsko staví ploty proti uprchlíkům před válkou nebo když porušuje svobodu tisku a nezávislost justice, měl by být přechodně nebo v případě nutnosti navždy vyloučen z EU,“ nechal se slyšet Asselborn jen několik dní před bratislavským summitem unie. Maďarsko podle něj zachází s uprchlíky skoro hůř než se zvířaty.
Evropská unie nemůže takové chování tolerovat a vyloučení Maďarska je jedinou možností jak ochránit hodnoty a soudržnost EU, řekl Asselborn. Vyslovil se pro to, aby k pozastavení členství některé unijní země stačilo jen většinové rozhodnutí, nikoli jednomyslný souhlas, jak je tomu nyní.
Výroku lucemburského politika ohledně vyloučení Maďarska z EU kvůli jeho přístupu k migraci důrazně odmítl český premiér Sobotka a prostřednictvím svého mluvčího i prezident Miloš Zeman. „Prohlubování příkopů a výkřiky o vylučování členských států považuji za nesmysl. V červnu jsme se s ostatními lídry EU jednoznačně shodli na pokračování evropské spolupráce ve formátu 27 členských států. Na této dohodě se nic nemění,“ konstatoval předseda vlády.
Mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček v reakci uvedl, že výroky lucemburského ministra ohledně vyloučení Maďarska kvůli jeho přístupu k uprchlíkům mimořádně poškozují Evropskou unii a projekt evropské integrace.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v reakci označil Asselborna za bezvýznamného politika. „Povýšenecký a frustrovaný (Asselborn) se již dávno sám vyloučil z řad politiků, které lze brát vážně,“ řekl podle maďarské tiskové agentury MTI Szijjártó. Dodal, že jenom sami Maďaři se mohou rozhodnout, s kým budou chtít žít, a to právo jim nemůže vzít ani Brusel ani lucemburský ministr zahraničí.
Za podivné přitom šéf maďarské diplomacie označil to, že o „sdílení břímě“ mluví Asselborn a další Lucemburčan, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, kteří pocházejí ze země takzvané daňové optimalizace. „Ale my chápeme, co to znamená: Maďarsko by mělo bez řečí platit za chyby jiných,“ dodal.
Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz označil Asselbornovo vyjádření za „málo přínosné“. Podle agentury APA zdůraznil, že v unii musí být možná „tvrdá diskuse“, ale vzkazovat partnerovi přes média, že s ním už nechci být, „společné věci nic nepřináší“. Je třeba úcty, aby nebyl projekt mírové Evropy ohrožen, dodal rakouský šéfdiplomat.
„Toto není pozice dohodnutá v Evropě,“ řekl zase v lotyšské metropoli Rize šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, který je považován za Asselbornova přítele. „Mohu při pohledu na Maďarsko chápat, že někteří v Evropě ztrácejí trpělivost… ale není můj postoj ukazovat některému evropskému státu dveře,“ dodal.
Ministr zahraničí Lucemburska, druhé nejmenší země Evropské unie, nešetří kritikou na adresu zemí visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V květnu například německému deníku Aachener Nachrichten řekl, že při některých visegrádských výrocích dostává záchvaty. O maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi zase zhruba před rokem Asselborn prohlásil, že by se měl stydět. „Je to muž, který toho v Maďarsku hodně
