Inovacím v Evropě vládne Skandinávie – nejvíce inovativními zeměmi kontinentu jsou Švédsko a Dánsko. Česká republika naopak podle aktuální zprávy Evropské komise zaostává a patří mezi podprůměrné země. Inovace v Česku brzdí nejen nedostatek investic ze strany státu i soukromých investorů, ale i nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či malý podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. ČR se také málo zapojuje do dostupných programů EU.
Česká republika skončila mezi členskými státy EU na 19. místě v aktuální zprávě Evropské komise hodnotící výkonnost výzkumu a inovací. Podle nejnovějšího vydání European Innovation Scoreboard (EIS) 2025 je nejvíce inovativní zemí je Švédsko,
a to před Dánskem, které vedlo tento žebříček v letech 2020 až 2024.
„Česká republika je na 80 % průměru Evropské unie. Alarmující je hlavně to,
že za posledních 7 let jsme se prakticky neposunuli a meziročně jsme si dokonce pohoršili téměř o 10 procent. V meziročním srovnání máme spolu s Kyprem největší propad v Evropě. Inovace jsou klíčovým faktorem ekonomického růstu
a konkurenceschopnosti. A politici napříč celým spektrem o nich takto i často mluví. Realita je ale jiná, podpora státu směrem k výzkumu a vývoji je nedostatečná,“ říká David Kotris, CEO enovation, vedoucí firmy v oblasti dotačního poradenství.
Kromě přímé finanční podpory je podle něj rolí státu i to, aby vzbudil větší zájem o financování výzkumu ze strany soukromých investorů. Právě role soukromých investičních fondů by měla být budoucím motorem inovačního růstu. „Vztahy mezi akademickým a komerčním světem stále nejsou na úrovni vyspělých států, investoři se zatím do výzkumu nehrnou a na druhé straně akademici se vstupu komerčních investorů často brání. To je jeden z hlavních důvodů nedostatečné podpory inovací v Česku,“ dodává.
Zatímco tak Česko rozvíjí základní inovační kapacity, systémové propojení a rozvoj chybí. To se odráží v malém technologickém rozvoji, nedostatku kvalitních lidí, nízké produktivitě práce a stále nízkému počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Na rozdíl od silně inovativních zemí je procento inovací pocházejících od malých a středních podniků velmi nízké.
To vše se odráží i v tom, že Česká republika se jen okrajově zapojuje do mezinárodních programů zaměřených na podporu výzkumu a vývoje. Na začátku roku se ČR s celkovým počtem 1 366 účastí podílela pouze na 1,6 % všech účastí členských států EU-27. V ČR připadá pouze 3,4 účasti na 1 000 vědců a inženýrů, což je pod průměrem západní Evropy. Významný prostor pro zlepšení existuje zejména v zapojení v oblasti Pilíře III – Inovační Evropa, který se zaměřuje na přelomové technologie, start-up podniky a komercializaci výsledků výzkumu.
Studie dále uvádí, že mezi silné stránky Česka patří nadprůměrné celkové digitální dovednosti i rostoucí export hi-tech výrobků. Za posledních 10 let se také zdvojnásobily podnikatelské výdaje na výzkum a vývoj. „Necelých 100 miliard je ale pořád ve srovnání s Evropou málo, právě role soukromých fondů musí být výrazně větší a bude hlavním motorem růstu v budoucnosti,“ uzavírá David Kotris.
European Innovation Scoreboard (EIS) je každoroční odborná zpráva Evropské komise, která přináší hodnocení výkonnosti výzkumu a inovací v zemích EU. Umožňuje identifikovat silné a slabé stránky národních inovačních systémů a pomáhá formulovat cílené politiky a opatření. Sleduje více než třicet indikátorů, seskupených do čtyř dimenzí: rámcové podmínky, financování, inovační aktivity a dopady.
O enovation
O roku 2007 se enovation soustředí na to, aby českým firmám i veřejným subjektům pomohla získat podporu ze státního rozpočtu i EU. Cílem společnosti je podpořit výzkum a vývoj, investice a tím celkový rozvoj Česka. Doposud do českých firem přivedla přes 57 miliard korun v rámci více než 2200 úspěšných projektů.
