Tuzemské firmy stále častěji hledají pracovní sílu v zahraničí, nyní jsou v kurzu zejména Bulhaři a Rumuni. Shodly se na tom personální agentury, které oslovila ČTK. Důvodem nejsou nižší mzdové náklady, ale hlavně nedostatek vhodných domácích zaměstnanců. Slováci již bývají dražší, větší příchod Ukrajinců stále brzdí byrokracie, tvrdí agentury.
„V Česku dnes pracuje více cizinců než před pár lety, kdy na trhu panovala hospodářská krize. Od té doby se také změnila skladba národností. Hlavní náborové aktivity českých firem jsou nyní v Rumunsku a Bulharsku. Obě země jsou členy EU a celý proces s jejich zaměstnáním v tuzemsku je jednodušší než u jiných zemí,“ uvedl ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech Tomáš Surka.
Nejvíce se o nábor cizinců zajímají výrobní firmy a firmy z oblasti sdílených podnikových služeb, uvedla marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Součková. Ve výrobě podle ní roste zájem zejména o pracovníky ze Slovenska, Polska, Rumunska a Bulharska. V případě kvalifikovaných technických či IT pozic firmy nabírají hojně i občany Ruska a Ukrajiny, a to díky jejich perfektnímu technickému vzdělání.
Problém nedostatku vhodných uchazečů se podle šéfa marketingu Manpower Group Jiřího Halbrštáta již netýká jen programátorů a strojních inženýrů, ale už i výrobních a skladnických prací. Firmy se proto obrací do zemí, kde jsou nižší platy. Kvůli byrokracii je důležité, aby zároveň tato země byla v EU. Slováci už mohou najít doma lepší platy než v ČR, a začínají se přesouvat zpět. Nejzajímavější je Česko tak pro Rumuny, Bulhary a částečně Poláky. České firmy dělají nábory také na Ukrajině, ale tam je mnoho administrativních bariér a proces je pracný a nákladný, dodal.
Rumunští nebo bulharští pracovníci podle Surky nepřijíždějí jako levná pracovní síla. Mzdy v těchto zemích jsou sice výrazně nižší než v Česku, ale pokud někdo za prací vyjede do zahraničí, musí se mu to vyplatit. Zahraniční pracovník si od mzdy odečítá náklady na bydlení či na dopravu. Rozhodně tak podle něj cizinci nevytvářejí konkurenci občanům ČR vůli nižším platovým požadavkům.
„Za 12.000 nebo 13.000 korun hrubého nikdo z Rumunska pracovat do tuzemska nepojede. Firmy dnes mají problém najít pracovníky na nekvalifikované pozice za mzdy v rozmezí od 17.000 do 24.000 Kč hrubého, obsazují je proto zahraniční pracovní silou,“ doplnil Surka.
Během nedávné krize se změnila legislativa, která měla za úkol ochranu vnitřního pracovního trhu. Ta však dnes brzdí proces, který by na tuzemský trh přivedl pracovníky ze zemí, jako je Ukrajina. O Ukrajince přitom firmy mají podle Surky velký zájem.
Zahraniční uchazeč o práci musí mít podle zákona ‚srovnatelné‘ podmínky jako Češi na podobné pozici, takže neznamená pro zaměstnavatele úsporu. V důsledku náročného náboru v zahraničí a nutnosti zajistit dopravu a ubytování je tak dražší než místní, podotkl Halbrštát.