Americké výnosy na začátku týdne rostly. Dolar krátce oslabil nad 1,1550 za euro, poté část ztrát smazal. Koruna krátce zpevnila pod 25,00 za euro. Proti dolaru nabrala zisky pod 21,80.

ČSÚ: Ceny pohonných hmot výrazně vzrostly

Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 1,7 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddílech doprava a bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 12,7 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v únoru.


Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 1,7 %. V oddíle doprava se zvýšily především ceny pohonných hmot a olejů o 21,7 %. V oddíle bydlení byly vyšší zejména ceny zemního plynu o 7,4 %, elektřiny o 1,7 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,1 % a tepla a teplé vody o 1,3 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny masa o 0,8 %, ovoce o 2,1 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,0 %, olejů a tuků o 2,8 % (z čehož ceny másla byly vyšší o 4,1 %) a sýrů a tvarohů o 1,3 %. Ceny zeleniny meziměsíčně klesly o 1,4 %. Vývoj cen v oddíle stravování a ubytování byl ovlivněn vyššími cenami stravovacích služeb o 2,2 % a ubytovacích služeb o 3,4 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny vína o 2,2 % a tabákových výrobků o 2,3 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,5 % a ceny služeb o 0,4 %.


Meziroční srovnání

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 %. Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 korun za litr a nafta za 47 korun za litr,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 12,7 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v únoru. Zrychlení[1]) meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddílech doprava a bydlení. V oddíle doprava zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů na 50,6 % (v únoru 31,0 %). V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 24,7 % (v únoru o 22,6 %), zemního plynu o 37,7 % (v únoru o 28,3 %), výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 % (v únoru o 14,5 %) a tepla a teplé vody o 13,9 % (v únoru o 12,4 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu opět největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,4 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 19,9 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava (nárůst o 21,6 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 %, másla o 31,9 % a brambor o 21,4 %. Ceny oděvů vzrostly o 19,9 % a obuvi o 15,4 %.

Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 16,3 % (v únoru o 15,7 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 112,4 %. (Více informací k indexu imputované nájemné: Metodická poznámka.)

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 14,3 % a ceny služeb o 10,4 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 6,1 % (v únoru 5,2 %).


Harmonizovaný index spotřebitelských cen
 (HICP)[2])

Podle předběžných výpočtů vzrostl v březnu HICP v Česku meziměsíčně o 1,9 % a meziročně o 11,9 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v březnu 2022 za Eurozónu 7,5 % (v únoru 5,9 %), na Slovensku 9,5 % a v Německu 7,6 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v únoru 6,2 %, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v lednu. Nejvíce ceny v únoru meziročně vzrostly v Litvě (o 14,0 %) a nejméně ve Francii a na Maltě (shodně o 4,2 %).

(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.)

* * *

Od ledna 2022 jsou indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách, které vycházejí z průměru výdajů domácností v letech 2019–2021. Nově vypočítávané indexy jsou na všech úrovních spotřebního koše řetězeny k časové řadě indexů o základu průměr roku 2015 = 100. Tím je zajištěno pokračování této časové řady, ze které jsou počítány indexy k dalším základům (předchozí měsíc = 100, stejné období předchozího roku = 100 a index klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců k průměru 12 předcházejících měsíců).

 

Poznámky:
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274052533, e-mail: jiri.mrazek@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen, tel. 274052138, e-mail: 
pavla.sediva@czso.cz
Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví
Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce
Navazující publikace: 012018-22 Indexy spotřebitelských cen – základní členění (měsíční periodicita), 012023-22 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (měsíční periodicita) a 012019-22 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (roční periodicita)
Dokumenty na internetu: 
https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny
Termín zveřejnění další RI: 10. 5. 2022

[1]Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.

[2]) HICP neobsahuje imputované nájemné.

Newsletter