V roce 2020 získaly soukromé podniky z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj 7,6 mld. Kč. Zatímco dotace na podnikový výzkum a vývoj ze státního rozpočtu a ze zdrojů EU zůstaly v obdobné výši jako v roce 2019, daňová podpora této činnosti poklesla o 23 % na 2,1 mld. Kč. Jde o nejnižší hodnotu od roku 2012.
Na výzkum a vývoj v soukromých firmách bylo v roce 2020 vynaloženo 66,8 mld. Kč. Prostřednictvím přímé veřejné podpory získaly soukromé subjekty na tuto činnost celkem 5,5 mld. Kč. Největší část tvořily přímé dotace ze státního rozpočtu. V roce 2020 si takto firmy přišly na 3,8 mld. Kč. Ze zdrojů EU do rozpočtu firem na výzkum a vývoj směřovalo dalších 1,7 mld. Kč. V letech 2018 až 2020 činila přímá domácí a zahraniční veřejná podpora 8,2 % celkových výdajů na výzkum a vývoj v soukromých podnicích.
Díky daňové podpoře výzkumu a vývoje ušetřily firmy v roce 2020 dalších 2,1 mld. Kč. To je o 623 mil. Kč méně než v roce předchozím. V roce 2020 se nepřímá veřejná (daňová) podpora podílela na celkových výdajích za výzkum a vývoj v soukromých podnicích 3,2 % a na státním rozpočtu ČR 0,11%. „Díky možnosti snížit si základ daně o výdaje na výzkum a vývoj odvedly mezi roky 2010 až 2020 podniky v Česku na dani z příjmu o 24,5 miliardy korun méně,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Počet soukromých podniků využívajících daňovou podporu pro svoji výzkumnou a vývojovou činnost rostl až do roku 2015. Tehdy podpory využilo 1 306 firem. Od té doby jejich počet klesl až na 829 v roce 2020. „V posledních letech roste počet firem, které převedly část výdajů na výzkum a vývoj k pozdějšímu daňovému uplatnění. V roce 2020 tak učinilo 474 soukromých podniků, což je o 87 více než v roce předchozím,“ dodává Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Nejvyšší podíl daňové podpory na financování výzkumu a vývoje ze zemí EU najdeme v Portugalsku, kde v roce 2019 dosáhl 27 % (obdobně jako ve Velké Británii). Následovala Francie a Irsko s cca pětinovým podílem. V případě České republiky se tato daňová podpora podílela 4 % na celkových výdajích na výzkum a vývoj provedený v podnikatelském sektoru.
Ve vztahu k HDP byl nejvyšší podíl daňové podpory výzkumu a vývoje zaznamenán ve Francii (0,28 %), ze zemí mimo EU ve Velké Británii (0,34 %). V sousedním Rakousku to bylo 0,20 %, tj. čtyřikrát více než v Maďarsku nebo v Česku. Na rozdíl od Česka v průměru za země EU27 objem této nepřímé podpory výzkumu a vývoje již převyšuje finanční prostředky, které firmy získávají přes přímé dotace z veřejných zdrojů.
Další informace přináší aktuální publikace: Nepřímá veřejná podpora výzkumu a vývoje 2020.
