Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně opět snížil, tentokrát o 0,9 bodu na hodnotu 95,3, přičemž poklesly obě jeho složky. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 0,6 bodu na hodnotu 94,7 a indikátor důvěry spotřebitelů o 2,2 bodu na hodnotu 98,5. Ve srovnání s říjnem loňského roku jsou souhrnný indikátor, podnikatelský indikátor a indikátor důvěry spotřebitelů na vyšší úrovni.
„Důvěru podnikatelů v ekonomiku stále zásadně ovlivňuje nepříznivá situace v automobilovém průmyslu a návazných odvětvích. Nedostatek materiálu vnímají podniky jako zcela zásadní bariéru, která mnohdy vede k útlumu či úplnému zastavení výrobní činnosti, což se odráží mj. ve výrazně nižším využití výrobních kapacit,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
V odvětví průmyslu se důvěra počtvrté v řadě meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 3,9 bodu na hodnotu 88,6. Podnikatelé v průmyslu hodnotili svou současnou celkovou poptávku hůře než v září. Stav zásob hotových výrobků se meziměsíčně nezměnil a zůstává stále vysoký. Podíl podnikatelů očekávajících pro období příštích tří měsíců růst tempa výrobní činnosti se podruhé v řadě výrazněji propadl. Podobně jako v minulém čtvrtletí je hlavní bariérou růstu produkce nedostatek materiálu, kterou uvedlo přibližně 32 % respondentů. Druhou nejvýznamnější bariérou je nedostatečná poptávka, která limituje téměř 24 % respondentů. Meziročně je důvěra podnikatelů v průmyslu nižší.
Využití výrobních kapacit podniků ve zpracovatelském průmyslu (76,5 %) i odhad zajištění práce zakázkami (8,5 měsíce) byly v říjnu výrazně nižší než v předchozím čtvrtletí.
Důvěra podnikatelů ve stavebnictví se meziměsíčně nezměnila. Indikátor důvěry zůstal na hodnotě 111,6. Podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou se meziměsíčně téměř nezměnil. Respondenti neočekávají v příštích třech měsících výraznější změnu stávajícího počtu zaměstnanců. Hlavními bariérami růstu produkce jsou nedostatek zaměstnanců (uvedlo přibližně 38 % respondentů) a nedostatek materiálu či zařízení (uvedlo přibližně 17 % respondentů, což je nejvýše v historii zjišťování). Meziročně je důvěra ve stavebnictví vyšší.
Důvěra v odvětví obchodu se oproti září zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 2,3 bodu na hodnotu 105,9. Podíl podnikatelů hodnotících celkovou ekonomickou situaci jako dobrou se výrazně zvýšil. Podnikatelé ovšem očekávají mírné zhoršení své ekonomické situace v období příštích tří měsíců. Stav zásob zboží na skladech se meziměsíčně téměř nezměnil. V meziročním srovnání je důvěra podnikatelů v obchodě vyšší.
Ve vybraných odvětvích služeb (vč. bankovního sektoru) se důvěra podnikatelů zvýšila. Indikátor důvěry meziměsíčně vzrostl o 2,3 bodu na hodnotu 97,6. V meziměsíčním srovnání se zvýšil podíl podnikatelů pozitivně hodnotících současnou i očekávanou poptávku v období příštích tří měsíců. Naopak ve srovnání se zářím se snížil podíl podnikatelů pozitivně hodnotících současnou ekonomickou situaci. Nejvíce respondentů ve službách (téměř 31 %) uvedlo, že v současné době nemá žádné bariéry limitující produkci, přibližně 22 % respondentů ale limituje nedostatečná poptávka. Oproti říjnu loňského roku je důvěra ve službách vyšší.
Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry v říjnu poklesl o 2,2 bodu na hodnotu 98,5. Podíl respondentů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace se mírně zvýšil. Současně se výrazněji snížil podíl respondentů očekávajících zlepšení jejich vlastní finanční situace. Počet respondentů obávajících se dalšího růstu cen byl v říjnu nejvyšší v historii zjišťování. Ve srovnání se zářím se obavy z růstu nezaměstnanosti téměř nezměnily. Počet respondentů, kteří předpokládají, že v následujících dvanácti měsících uspoří nějaké finanční prostředky, se rovněž téměř nezměnil. V meziročním srovnání je ale důvěra spotřebitelů stále vyšší.
„Důvěra spotřebitelů v říjnu znovu poklesla a je tak nejnižší od letošního dubna. Spotřebitelé jsou stále pesimističtí v otázce budoucího vývoje hospodářské situace. Ze všeho nejvíce však vnímají současné výrazné zvýšení cenové hladiny, přičemž až polovina z nich očekává v příštích měsících její další růst,“ uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů.
***
Sběr dat za podnikatelskou a spotřebitelskou část probíhal v období od 1. do 18. října 2021.
