Evropské i americké výnosy klesají. Dolar oslabil nad 1,0660 za euro. Koruna včera oslabila zpět nad 25,20 za euro.

ČSÚ: Růst cen vloni ovlivnil všechny ekonomické sektory

Reálný meziroční růst hrubé přidané hodnoty nefinančních podniků v průběhu roku 2022 zpomaloval. Na domácnosti loni působil prudký růst cen a pokles reálných příjmů, což se projevilo zejména reálným propadem jejich spotřeby. Hospodaření vládních institucí skončilo ve výrazném deficitu.

Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků ve 4. čtvrtletí 2022 nominálně meziročně rostla o 116,5 mld. korun, ale reálný nárůst zpomalil na 1,5 %. Mezičtvrtletně HPH reálně vzrostla o 2,3 %. Po celý rok na podniky působilo zdražení energií a surovin, které negativně ovlivnilo zejména energeticky náročná průmyslová odvětví. Služby a obchod byly zasaženy poklesem spotřeby domácností. Ve druhé polovině roku ale došlo k oživení ve výrobě motorových vozidel a souvisejících odvětvích, což podpořilo mezičtvrtletní růst hrubé přidané hodnoty nefinančních podniků,“ upřesňuje Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu. Míra zisku nefinančních podniků se ve 4. čtvrtletí držela na úrovni 46,9 %. Jejich míra investic mezičtvrtletně klesla a dosáhla 28,9 %.

Příjmy domácností byly ve 4. čtvrtletí meziročně nominálně vyšší o 126,4 mld. korun. Reálný propad se ale prohloubil na 3,2 %. Spotřeba domácností byla reálně meziročně nižší o 5,5 % a oproti předchozímu kvartálu klesla o 2,8 %. Dál pokračoval růst hrubých úspor, což vedlo k výraznému zvýšení míry úspor na 21,7 %. Jde o nejvyšší hodnotu od 1. čtvrtletí 2021 ovlivněného nucenými uzávěrami v obchodě a službách v souvislosti s protiepidemickými opatřeními. Míra investic domácností se neměnila a dosáhla 9,4 %

Hospodaření sektoru vládních institucí ve 4. čtvrtletí skončilo v deficitu 103,8 mld. korun. Meziročně se schodek prohloubil o 7,0 mld. korun. Navýšení příjmů bylo podpořeno i silným růstem cenové hladiny, ale zejména výběr spotřebních daní byl na konci roku negativně ovlivněn poklesem spotřeby. Řešení energetické krize i další sociální výdaje naopak tlačily na silnější růst výdajů vládních institucí. Na konci roku 2022 dluh vládních institucí dosáhl 2 997,1 mld. korun a byl meziročně vyšší o 430,4 mld.

Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů.

Newsletter