Česká národní banka se rozhodla proti inflaci vyrazit agresivněji a zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Trh předpokládal zvýšení o půl procentního bodu. Signál ze strany ČNB je tak jasný, je potřeba měnovou politiku utáhnout rychleji, jelikož inflační tlaky se stupňují. Zároveň centrální banka patrně usoudila, že pokud by sazby zvyšovala i v listopadu, nemá cenu dále vyčkávat a je možné jít se sazbami nahoru rychleji rovnou.
Navzdory agresivnějšímu korku ČNB bude samotný růst úrokových sazeb inflaci brzdit velmi pomalu, tento nástroj funguje až s větším zpožděním kolem jednoho roku. V krátkém pohledu však může mít alespoň signalizační efekt v tom smyslu, že bude omezovat růst inflačních očekávání. Zároveň více jestřábí hlas centrální banky patrně dodá impulz k posílení koruny, což bude inflaci tlumit rychleji skrz dovážené ceny.
Dilema centrální banky nyní spočívá v tom, že část inflačních tlaků je nákladového charakteru a souvisí s globálním postpandemických vývojem, nicméně potřeba vyšších sazeb z titulu domácích inflačních vlivů je z vývoje spotřebitelských cen také patrná. Ty hlavní globální inflační vlivy spojené s růstem cen energií se však v tuzemské inflaci teprve začnou projevovat v následujících měsících.
Růst sazeb ČNB se nejrychleji promítne do úroků firemních úvěrů, jelikož ty jsou na sazbu ČNB nejvíce navázány. V případě hypotečních úvěrů to bude mít dopad pouze dílčí, protože hypoteční sazby reagují na tržní úrokové sazby delších splatností, a ty už od konce minulého roku postupně rostou. Hypoteční sazby tak budou dále mírně růst a pokračovat v trendu posledních měsíců. Není potřeba se ale obávat, že by hypoteční sazby vzrostly stejně rychle, jak zvyšuje sazby ČNB.
