Česká inflace v meziročním vyjádření v srpnu klesla z 2,7 % na 2,5 %. To bylo v souladu s tržním konsensem a jen mírně nad naším odhadem ve výši 2,4 %, což souviselo s vyšší dynamikou cen potravin a jádrovou inflací. Centrální banka naproti tomu pro srpen očekávala meziroční inflaci na 2,7 %. Dále se tak rozšířila záporná odchylka od její prognózy, když již v červenci byla domácí inflace oproti odhadu ČNB o desetinu níže. Z meziměsíčního úhlu pohledu patřil letošní srpnový nárůst spotřebitelských cen o 0,1 % spíše k těm slabším.
Meziměsíční dynamika cen potravin zůstala slabá. Po červencovém poklesu o 0,7 % ceny potravin a nealkoholických nápojů v srpnu meziměsíčně stagnovaly. Ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků pak meziměsíčně klesly o 0,4 % poté, co v červenci vzrostly o 0,2 %. Na nižší dynamiku cen potravin během letních měsíců tradičně působí sezonní vliv spojený s příchodem nové tuzemské úrody na trh. Ta byla oproti loňsku podle dostupných informací lepší, což by ve zbytku roku mohlo působit i na nižší meziroční růst, který bude směrem dolů tlačit také efekt vyšší srovnávací základny druhé poloviny roku 2024. Příznivý vliv mohou mít i levnější pohonné hmoty a energie. V srpnu meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů zpomalil z 5,2 % na 4,7 % a u alkoholických nápojů a tabáku z 4,4 % na 2,7 %.
Pohonné hmoty v srpnu meziměsíčně zlevnily o 0,9 %. Postupně totiž odeznívá vliv vyšších cen ropy způsobený konfliktem na Blízkém východě v závěru června, který v předchozích dvou měsících zvyšoval ceny u čerpacích stanic. V meziročním vyjádření ceny pohonných hmot stále klesaly o silných 7,7 %. Působí na to i výrazně silnější koruna vůči americkému dolaru, která by spolu s trendem zvyšující se těžby ropy v kombinaci se slabší poptávkou po ní, měla ceny pohonných hmot nadále držet na nižších úrovních. Pokračuje navíc sestupný trend cen energií pro domácnosti, které meziměsíčně klesly o 0,2 % a meziročně byly v průměru nižší o 3,1 %.
Meziroční jádrová inflace vzrostla z červencových 2,7 % na 2,8 %. To mírně předčilo náš odhad ve výši 2,7 %, zatímco ČNB 2,8 % očekávala. V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření růst jádrových cen podle našeho odhadu v srpnu zrychlil z 0,2 % na 0,3 %. To však mohlo souviset s tím, že letošní zvýšení cen dovolených s komplexními službami (+3,9 % m/m) bylo silnější, než je v srpnu tradičně zvykem. Působit na to mohlo nezvykle studené počasí, které zvýšilo poptávku po zahraničních dovolených a mohlo by tak jít o pouze dočasný efekt.
Ceny služeb zahrnující vliv výrazně zdražujících nemovitostí byly nadále hlavním důvodem zvýšené jádrové inflace. V srpnu meziroční růst cen služeb mírně zpomalil z 4,8 % na 4,7 %. V rámci něho zůstal růst imputovaného nájemného beze změny na 4,9 % y/y, zatímco u skutečně placeného nájemného mírně zrychlil z 5,6 % na 5,7 % y/y. Meziměsíční růst imputovaného nájemného je sice nadále výrazný (0,6 % v srpnu po 0,4 % v červenci), jeho působení na meziroční dynamiku ovšem tlumí vyšší srovnávací základna druhé poloviny loňského roku. Protiváhou naopak zůstaly ceny zboží, jejichž meziroční růst setrval pod dvouprocentním cílem centrální banky. V srpnu navíc došlo k jeho zvolnění z 1,4 % na 1,1 %.
Srpnová data potvrzují námi očekávaný trend snižující se celkové inflace. Ta podle naší prognózy bude ve zbytku roku pokračovat v postupném poklesu směrem ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. Jádrová inflace by měla také mírně klesnout, nejspíše však zůstane nad 2,5 % y/y. Pro příští rok pak očekáváme celkovou inflaci v průměru na 1,9 % a tu jádrovou na 2,0 %. Na horizontu měnové politiky by se tak oba cenové ukazatele měly nacházet na cíli ČNB, k čemuž by měly přispět efekty přísných měnových podmínek, nižších cen energií a pohonných hmot, stejně tak i ochlazení tuzemské ekonomiky a trhu práce z důvodu amerických cel. To by zároveň mělo otevřít dveře k dalšímu snížení úrokových sazeb v závěru roku. Rizikem ve směru delší stability sazeb ČNB je však případná vyšší persistence zvýšeného růstu cen služeb, která může být podpořena nad očekávání silným růstem mezd. Dynamika spotřebitelské poptávky je ale navzdory tomu v posledních měsících relativně slabá.
Autorem textu je ekonom Komerční banky Martin Gürtler
