Válka v Íránu vstoupila do pátého týdne a navzdory určitým snahám o uklidnění se situace dále vyhrocuje. To zvyšuje obavy na trzích ohledně dopadů energetického šoku na inflaci a ekonomickou aktivitu. Data zveřejněná tento týden mohou lépe odhalit dopady blízkovýchodního konfliktu. Zrychlení březnové inflace v eurozóně na 2,7 % y/y by mělo ukázat vliv vyšších cen ropy na spotřebitelské ceny, zatímco pokles důvěry dle šetření Evropské komise lze přičíst rostoucím obavám. Zlepšení v průmyslu by ale mohlo odrážet cyklické oživení z počátku roku a vliv fiskálního stimulu. Evropská ekonomika obecně vstupuje do stávající situace v poměrně dobré kondici. Americká data zřejmě potvrdí stabilizaci na trhu práce; NFP report by měl ukázat opětovný nárůst pracovních míst v březnu (+75 tis.) po dočasném únorovém poklesu. Maloobchodní tržby za únor a březnový ISM index by měly naznačit solidní růstové momentum americké ekonomiky navzdory současnému šoku. Trendy v americké ekonomice již i bez ropného šoku omezily prostor pro snižování sazeb Fedu.
Stabilizující se trh práce a trendy v ekonomice nenahrávají snižování sazeb Fedu
Páteční report NFP z USA za březen by měl přinést výrazné zlepšení oproti slabému únoru. Odhad SG počítá s přírůstkem nových pracovních míst v nezemědělském sektoru ve výši 75 tis. (vs pokles o 92 tis. v únoru). Ostrý únorový pokles ale souvisel s nepříznivým počasím a stávkami ve zdravotnictví, které ale bylo v posledních letech hlavním motorem růstu zaměstnanosti v americké ekonomice. Odeznění těchto faktorů by mělo vést k opětovné tvorbě pracovních míst v USA a přispět k poklesu míry nezaměstnanosti o desetinu na 4,3 %. Zlepšení na trhu práce oproti únoru indikují i jednotlivé regionální průzkumy Fedu. Zároveň čtyřtýdenní průměr žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstává poblíž 210 tis., což značí výrazný pokles oproti loňskému roku. JOLTS report dosud indikoval stabilizaci na tamním trhu práce vzhledem k stabilnímu poměru počtu volných pozic a nezaměstnaných a kombinaci solidního náboru a omezeného propouštění. Je otázkou, zdali se únorové slabší statistiky NFP výrazně podepsaly i na JOLTS reportu.
I přes zhoršenou náladu amerických domácností jejich výdaje v únoru pravděpodobně opět rostly. Po slabšímu lednu a poklesu maloobchodních tržeb o 0,2 % m/m trh předpovídá růst o 0,5 % a o 0,3 % bez prodejů aut po stagnaci v lednu. Je však otázkou, jak se ropný šok dotkne amerických domácností, jejichž spotřeba pohání solidní růst tamní ekonomiky. Dále zveřejněný průmyslový ISM index za březen by mohl navázat na silný únorový nárůst, podle tržního konsensu by měl setrvat na 52,4 b. Regionální indexy průmyslové aktivity v minulém týdnu ovšem naznačily posílení. Americká data v tomto týdnu by tak měla podpořit narativ solidně rostoucí ekonomiky a stabilizujícího se trhu práce na začátku roku. Odhlédneme-li tak od současného ropného šoku, probíhající trendy v americké ekonomice dosud příliš nenahrávaly snižování sazeb Fedu, které trhy nyní již zcela vyřadily ze hry.
Inflace v eurozóně zahajuje vzestupnou trajektorii vlivem války v Íránu
Březnová inflace v eurozóně podle nás skokově zrychlí na 2,7 % y/y oproti 1,9 % v únoru, a to výhradně kvůli cenám energií, zejména pak vlivem pohonných hmot (+15,5 % m/m). Meziroční růst cen energií v březnu podle nás zrychlil na 7,5 % y/y. Vliv vyšších cen plynu se ve spotřebitelských cenách zpravidla projevuje se zpožděním, které může dosahovat až 6 měsíců. Současně kolegové z SG očekávají, že by inflace v eurozóně mohla narůst až na 3,5 % y/y v květnu. Nejistota kolem délky a intenzity konfliktu, což ovlivní i přeliv do inflace, ale přetrvává. Výhled inflace se tak bude primárně odvíjet od zmíněných faktorů. Na přeliv do ostatních cenových okruhů je stále příliš brzy, delší trvání konfliktu ale toto riziko zintenzivňuje. Jádrová inflace podle nás v březnu zpomalila na 2,3 % y/y.
Důvěra v ekonomiku eurozóny v březnu pravděpodobně klesla na 97,3 b a z velké části tak odmazala jinak relativně silné oživení ze začátku roku. V březnu by se měly vzájemně kompenzovat horší nálada ve službách a zlepšení v průmyslu, který dále podporuje cyklické oživení tohoto sektoru v eurozóně a také fiskální stimul. Vyšší ceny energií ale oživení v průmyslu mohou brzdit. Šetření Evropské komise nabídne také očekávání ohledně prodejních cen dle jednotlivých sektorů, které může indikovat, jak rychlý či intenzivní může být přeliv dražších energií do finálních cen pro spotřebitele.
Tento týden zveřejněná data více naznačí dopady války v Íránu na ekonomiku eurozóny. Pravděpodobně ale nevyřeší hádanku dalších kroků ECB, když peněžní trh dává zhruba 50% šanci na zvýšení sazeb již v dubnu. Komentáře z ECB v minulém týdnu ukázaly na smíšené názory uvnitř banky. Někteří centrální bankéři zdůraznili vyčkávání s ohledem na nejistoty kolem perzistence ropného šoku, jiní zase preferovali ráznější přístup vzhledem ke zkušenosti s energetickou krizí z roku 2022 a podpořili úvahy o dubnovém zvýšení sazeb. Ohlasy z ECB celkově implikují významné šance na „pojišťovací hike“ v nadcházejících měsících, byť duben může být příliš optimistický. Pokles šancí na dubnové zvýšení sazeb a eskalace konfliktu mohou euro oslabit a nahrát americkému dolaru.
Trhy postupně zaceňují riziko delšího konfliktu v Íránu
Sentiment na trzích v minulém týdnu opět určovaly zprávy ohledně konfliktu na Blízkém východě. Známky možného vyjednávání o ukončení konfliktu střídaly epizody eskalace na bojišti. Finanční trh celkově začíná více zaceňovat riziko déletrvajícího konfliktu. Cena ropy Brent minulý týden zavřela na 112,6 USD/barel a úrokové sazby během týdne vzrostly, když investoři stupňovali sázky na míru utahování měnové politiky. Peněžní trh zatím indikuje stabilitu sazeb Fedu do konce roku a nárůst sazeb ECB a ČNB v horizontu jednoho roku o téměř 100 bb, respektive o téměř 80 bb. To se tak projevilo v nárůstu sazeb napříč splatnostmi. Dolarové sazby zaznamenaly mírný vzestup až o 6 bb, výraznější zvýšení zaznamenaly tržní úrokové sazby v eurozóně, což s větší intencí zase kopírovaly korunové sazby.
Nárůst úrokových sazeb podporovaly i signály od centrálních bankéřů. Maďarská národní banka v minulém týdnu ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 6,25 %. Pro tamní centrální bankéře zůstává nadále klíčový vývoj maďarského forintu, přičemž jeho posílení v minulém týdnu reflektovalo sázky investorů na vítězství opoziční strany Tisza v nadcházejících parlamentních volbách (12.4.). To podpořily i zveřejněné výsledky průzkumu veřejného mínění od agentury Median. Představitelé ECB dále varovali před inflační hrozbou plynoucí z cen energií a indikovali připravenost na utažení měnové politiky. Zápis z posledního zasedání ČNB naznačil, že laťka pro zvýšení sazeb i přes současný ropný šok zůstává podle většiny centrálních bankéřů poměrně vysoko. Výsledek březnového zasedání jsme komentovali zde: https://bit.ly/CNB_Mar26_CZ. To tak nahrává stabilitě sazeb v nejbližším období, alespoň do té doby, dokud známky přelivu vyšších cen energií do ostatních cenových okruhů nebudou více zřejmé. Rostoucí riziko déletrvajícího konfliktu ovšem pravděpodobnost a intenzitu přelivu zvyšují. Tuzemská data minulý týden pozitivně překvapivě ukázala na meziměsíční zlepšení spotřebitelské i podnikatelské důvěry v březnu. Ta podnikatelská díky lepší náladě v průmyslu pokořila dlouhodobý průměr, zatímco u spotřebitelů došlo ke zlepšení navzdory silnějším obavám z růstu cen.
Zhoršení indikátorů sentimentu v Evropě reflektovalo obavy z blízkovýchodního konfliktu. Pozitivně ale překvapily PMI indikátory z průmyslu, které v Německu a eurozóně oproti únoru narostly výrazněji nad 50bodovou hranici. Reflektovalo to ale primárně zkracování dodacích lhůt, zatímco subindexy výroby a objednávek oslabily. Pozitivní momentum ale pravděpodobně zpomalí pokračování války v Íránu, které s ohledem na vyšší ceny energetických komodit a narušení dodavatelských řetězců oslabí křehké oživení evropského, zejména německého průmyslu, a to navzdory pozitivnímu působení fiskálního stimulu. PMI ze služeb za eurozónu v březnu výrazně klesl do těsné blízkosti 50bodové úrovně na 50,1 b. Německý IFO index se zase snížil z únorových 88,4 b. na 86,4 b. Vliv měl ostrý pokles indexu očekávání do budoucna, který se propadl na nejnižší úroveň za bezmála rok.
Podobně jako v eurozóně i americké PMI ukázaly na zlepšení v průmyslu a zhoršení ve službách. V obou případech ale zůstávají viditelně nad 50bodovou hranicí a značí expanzi aktivity. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanost setrval v úzkém rozmezí posledních měsíců v blízkosti 210 tis. a dále tak indikuje stabilizaci na tamním trhu práce. Cenové tlaky ovšem zůstávají zvýšené, což reflektoval nárůst inflačních očekávání domácností dle šetření Michiganské univerzity, které ve finálním odhadu potvrdilo březnový pokles důvěry domácností na 53,3 b. (vs 56,6 b. v únoru).
Obchodování v závěru minulého týdne odráželo předchozí trendy: zdražování ropy, pokles rizikových aktiv a mírný nárůst tržních úrokových sazeb. Eurodolarový pár se udržel mírně nad 1,15 USD/EUR a mezitýdenně tedy posílil dolar. Středoevropské měny s ohledem na nižší rizikový apetit minulý týden mírně ztrácely s výjimkou maďarského forintu. Česká koruna se v týdnu vyšplhala nad 24,50 CZK/EUR a mezitýdenně oslabila o 0,1 % a polský zlotý v týdnu mírně oslabil o 0,2 %. Maďarský forint těžil z optimismu kolem nadcházejících voleb a v týdnu posílil o zhruba 1 % pod 390 HUF/EUR.
Autorem textu je ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen
