Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů – přesto na něj mnohdy zapomínáme, dokud se neobjeví potíže. Pravidelné oční vyšetření přitom může odhalit nejen špatnou dioptrickou korekci, ale i závažná oční onemocnění v jejich počáteční fázi. Odborníci proto apelují na veřejnost, aby péči o zrak nepodceňovala a absolvovala preventivní kontroly u očního lékaře podle věku a individuálních rizik.
„Mnoho lidí přichází až ve chvíli, kdy už má zrak výrazně poškozený – a přitom by šlo nemoc odhalit i o několik let dříve. Pravidelné vyšetření je základní nástroj prevence,“ vysvětluje MUDr. Andrea Janeková, FEBO, FEBOS-CR, oční lékařka a chirurg Očního centra Praha.
Oční vyšetření neslouží pouze ke zjištění, zda člověk potřebuje brýle nebo kontaktní čočky. Lékař během něj kontroluje stav rohovky, sítnice, očního pozadí, nitroočního tlaku a dalších parametrů, které mohou indikovat nejen oční, ale i celkové zdravotní problémy – například cukrovku, vysoký krevní tlak, nebo dokonce nádorová onemocnění.
Řada očních chorob, jako je glaukom nebo věkem podmíněná makulární degenerace, probíhá zpočátku bez příznaků. Nemoci se mohou rozvíjet bez příznaků a projevit se až ve chvíli, kdy už je zrak vážně a trvale poškozen. Právě pravidelné kontroly pomáhají odhalit tyto problémy včas.
„Například glaukom je typickým příkladem takzvaného tichého zloděje zraku – pacient si ničeho nevšimne, ale poškození zrakového nervu už probíhá. Nejčastější příčinou je zvýšený nitrooční tlak, který však člověk necítí a bez vyšetření ho nelze odhalit. Bez včasného záchytu může glaukom vést skutečně až ke slepotě,“ doplňuje paní doktorka Janeková.
Jak často chodit na oční vyšetření?
Frekvence vyšetření závisí na věku, zdravotním stavu a rodinné anamnéze:
- Děti: První screening zraku probíhá již při narození a dále pak v rámci preventivních prohlídek u pediatra. K vyšetření očním lékařem jsou děti odesílány zejména v případě rodinné zátěže, podezření na oční vadu, šilhání nebo jiných výraznějších příznaků. Standardně se doporučuje oční vyšetření ve 3 letech a poté před nástupem do školy. Školní děti by měly podstoupit vyšetření v případě potíží s viděním na tabuli, soustředěním nebo bolestmi hlavy, případně pokud se zhorší čtení nebo celkový školní výkon.
- Dospělí do 35 let: Pokud netrpí žádnými potížemi ani nemají rizikové faktory či rodinnou zátěž, není nutné docházet na pravidelné preventivní prohlídky. Oční vyšetření se doporučuje při zhoršení vidění, únavě očí, bolestech hlavy nebo při dlouhodobé práci na počítači.
- Dospělí mezi 35 a 60 lety: V tomto období se zvyšuje riziko vzniku očních onemocnění. Je tedy vhodné se objednat na oční vyšetření. Frekvenci dalších kontrol v tomto věku doporučuje lékař na základě výsledků vyšetření.
- Senioři nad 60 let: S přibývajícím věkem se častěji vyskytují vážná oční onemocnění, a proto je u této skupiny běžné pravidelné sledování – obvykle jednou ročně, případně častěji podle diagnózy.
Lidé s chronickými onemocněními (cukrovka, hypertenze) nebo s rodinnou anamnézou očních chorob by měli frekvenci konzultovat přímo s očním lékařem.
Co obnáší samotné oční vyšetření?
Kompletní oční vyšetření obvykle zahrnuje:
- Vyšetření zrakové ostrosti a refrakce: Zahrnuje měření na autorefraktometru, které určí přibližnou hodnotu dioptrií. Následně lékař nebo optometrista vyšetří zrakovou ostrost a stanoví optimální dioptrickou korekci.
- Měření nitroočního tlaku: Provádí se pomocí tonometru. Důležité pro včasné odhalení zeleného zákalu (glaukomu).
- Vyšetření předního segmentu oka: Kontrola víček, rohovky, spojivky a čočky pomocí štěrbinové lampy.
- Vyšetření očního pozadí: Po aplikaci speciálních kapek, které rozšíří zornice, lékař hodnotí stav sítnice, optického nervu a cév.
- Testy barvocitu a prostorového vidění: Především u dětí a řidičů.
Vyšetření je bezbolestné a v základním rozsahu trvá přibližně 20 minut. Pokud je nutné rozšíření zornic speciálními kapkami, je třeba počítat s delším časem. Po rozkapání může být vidění několik hodin zhoršené, a proto se nedoporučuje řídit.
Moderní technologie a rozšířené možnosti
Díky moderní přístrojové technice dnes oční ordinace nabízejí i nadstandardní vyšetření, jako je:
- Optická koherentní tomografie (OCT): Detailní zobrazení sítnice a zrakového nervu.
- Perimetrie: Vyšetření zorného pole.
- Fundus kamera: Fotografické snímky očního pozadí pro archivaci a srovnání v čase.
Tyto metody umožňují zachytit i mikroskopické změny a zvyšují šanci na úspěšnou léčbu.
„Díky těmto metodám dokážeme zachytit i mikroskopické změny, které by při běžném vyšetření zůstaly skryté. Například optická koherentní tomografie umožňuje velmi přesně zobrazit jednotlivé vrstvy sítnice a zrakového nervu. V Očním centru Praha navíc využíváme i pokročilou OCT angiografii, která zobrazuje nejen strukturu, ale i cévní zásobení sítnice – tedy funkčnost jednotlivých vrstev. Právě včasná diagnostika je klíčová – čím dříve problém odhalíme, tím větší je šance na jeho úspěšnou a šetrnou léčbu,“ upozorňuje Janeková.
Prevence jako základ zdravého zraku
Pravidelné kontroly zraku by měly být samozřejmou součástí preventivní péče, stejně jako návštěvy praktického lékaře nebo zubaře. Zrak je nenahraditelný a jeho ztráta výrazně ovlivňuje kvalitu života. I když nepociťujete žádné obtíže, může oční lékař včas odhalit počínající onemocnění, které by jinak mohlo vést k trvalému poškození. Nepodceňujte varovné signály, jako jsou časté slzení, rozmazané nebo zhoršené noční vidění či opakované bolesti hlavy.
