Index spotřebitelské důvěry GfK ve Velké Británii přináší pochybnosti ohledně rychlého zotavení ekonomiky. Ještě v červnu se nacházel na minus 30 a v červenci zůstává na minus 27, i když se očekávalo minus 26. Jediným světlým bodem je zlepšení osobní finanční situace v následujících dvanácti měsících způsobené zejména hlavně vyšší mírou úspor.
Z Velké Británie dorazila v pátek 24. července nemilá zpráva, když agentura GfK oznámila, že její složený index spotřebitelské důvěry, který publikuje již od roku 1974, se v červenci zvýšil o něco méně, než se očekávalo, a namísto minus 26 dosáhl pouze na hodnotu minus 27. I když už od konce května o devět bodů povyrostl, stále je hluboko pod úrovní, na níž se nacházel před krizí, kdy dosahoval minus 9. Při podrobnějším pohledu vidíme, že je dnes klima více nakloněné velkým nákupům, protože na rozdíl od červnových minus 32 se nyní index nachází na minus 27. Zdá se však, že opětovné otevření zábavních podniků nezlepšilo nálady veřejnosti a její sklony ke spotřebě tak, jak se očekávalo.
Jediným světlým bodem je zlepšení osobní finanční situace v následujících dvanácti měsících. V důsledku vyšší míry úspor v době karantény i po jejím uvolnění je znovu na nule, tedy pouhé tři body pod předkrizovou úrovní. Ukazatel ochoty spořit je na 21, což je nejvyšší hodnota od října 2019. Ovšem abychom v následujících čtvrtletích dosáhli trvalejšího zlepšení růstu spotřebních výdajů, musí se růst míry úspor zastavit, což v této fázi není příliš pravděpodobné.
Obáváme se, že rychlejší propouštění, spolu s ukončením britské verze kurzarbeitového programu, bude v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu spotřebitelské výdaje i nadále spíše utlumovat. Kromě toho se může na důvěře negativně podepsat také bezvýchodná situace kolem brexitu, která potrvá nejméně do konce letošního roku, kdy bude nejspíš na poslední chvíli podepsána smlouva o budoucích obchodních vztazích mezi Velkou Británií a Evropskou unií.
Autorem je Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank.
