Míra nezaměstnanosti činila v květnu podle České statistického úřadu 2,5 %. Její nárůst vytváří strukturální problém, kdy bude značná část nezaměstnaných obtížně hledat nové uplatnění. Jejich zaměření a specializace totiž často neodpovídá poptávce firem. Výrazný nárůst nezaměstnanosti očekává KZPS ČR koncem léta a zejména po skončení platnosti Antiviru „B“ k 31. srpnu 2020. Její dopad by zmírnil nový flexibilnější model rekvalifikací, který pracovníky rychleji začlení zpět do pracovního procesu. Průměrná rekvalifikace v současnosti trvá často až tři měsíce, tuto dobu je zapotřebí zkrátit na úroveň maximálně do jednoho měsíce.
Nezaměstnanost v České republice podle Českého statistického úřadu stoupá již několik měsíců v řadě. Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS ČR) výrazněji vzroste koncem léta, a to kvůli ukončení výpovědních lhůt v důsledku koronavirové pandemie i kvůli ukončení sezónních prací a antiviru „B“. „Počet uchazečů o zaměstnání bude v příštích několika měsících výrazněji stoupat. Firmy již začaly propouštět, nyní ale stále ještě běží výpovědní lhůty. S koncem letního období lze proto očekávat novou vlnu nezaměstnaných. Dosavadní mírný nárůst nezaměstnanosti zejména ovlivnil program MPSV Antivirus A i B, který z velké části umožnil dotace na mzdy velkému množství pracovníků firem, které byly pandemií postiženy.“ uvádí Jan Wiesner, prezident KZPS ČR.
Chybí potřebné kvalifikace
Jeden z důvodů dlouhodobého růstu nezaměstnanosti představuje kvalifikace uchazečů o práci, která však neodpovídá charakteru nabízených pracovních pozic. Tento strukturální problém podle KZPS ČR ještě více zesílí právě na podzim. „Ačkoliv některé firmy propouštějí, jiné nové zaměstnance naopak hledají. Nedaří se jim ale nacházet takové, jejichž kvalifikace by odpovídala poptávaným pozicím. Situaci by mohl zlepšit flexibilnější systém rekvalifikací, který by umožnil rychlejší opětovné zapojení nezaměstnaných do pracovního procesu. Stávající systém je zdlouhavý a pro stát velmi nákladný, říká Jan Wiesner.
K tomu je potřeba upravit postup zejména v regionech, kde je zapotřebí daleko užší spolupráce pracovníků Úřadů práce s podniky, aby znali potřeby, co se týká jednotlivých potřebných profesí tak, aby rekvalifikace byly cílené – odpovídaly potřebě. To je jedna věc. Další, o které je třeba jednat, jsou změny uvnitř podniků, neboť v mnoha případech bude muset dojít k restrukturalizaci výroby – někde i zásadní – a tudíž je nutno rekvalifikovat pracovníky uvnitř organizací, bez výpovědi a přihlášení se na úřad práce. I na těchto rekvalifikacích by se stát měl podílet, Samozřejmě i ze strany zaměstnavatelů musí dojít k užší spolupráci s ÚP a regionálními školami technického zaměření.
Systém rekvalifikací v České republice využilo v loňském roce necelých 9600 lidí. Kompletní rekvalifikační kurz však v mnoha případech trvá až 3 měsíce. Náklady, které stát loni na rekvalifikace vynaložil, dosáhly téměř 95 milionů korun. „Češi si loni pro rekvalifikaci nejčastěji vybírali obory spojené s profesní způsobilostí řidičských profesí, v sociální oblasti, anebo mezi osobními službami typu kosmetiky nebo manikúry. Z hlediska struktury volných pracovních míst by však byly zapotřebí zejména technické a strojní obory. Systém by měl zajišťovat takový způsob a dobu rekvalifikace, aby uchazeče dostatečně připravil na výkon povolání v novém oboru,“ dodává Jan Wiesner z KZPS ČR.
