Evropské i americké výnosy klesají. Dolar proti euru oslabil zpět nad 1,0500 EURUSD. Z měn regionu je v zisku pouze zlotý. Koruna se drží v mírné ztrátě nad 24,30 za euro.

MF ČR: V důsledku vysoké inflace prochází ekonomika mírnou recesí

Česká ekonomika letos podle listopadové makroekonomické predikce MF poroste o 2,4 %, byť odhadujeme, že aktuálně prochází mírnou recesí. Příčinou jsou zejména přetrvávající dvouciferné růsty cen, které pro spotřebitele letos v průměru dosáhnou 15 %. Příští rok by ekonomika mohla víceméně stagnovat při nadále vysoké průměrné inflaci na úrovni 9,5 %. O půl procentního bodu MF zhoršilo také výhled míry nezaměstnanosti, která v roce 2023 dosáhne průměrně 3,1 %.

Navzdory nepříznivým okolnostem česká ekonomika v 1. polovině letošního roku meziročně rostla o 4,2 %. Přestože nyní patrně prochází mírnou recesí, za celý rok 2022 by se HDP mohl zvýšit o 2,4 %. Růst by měl být tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou tvorbou zásob. Naopak i přes řadu fiskálních opatření budou spotřební výdaje domácností tlumeny razantním nárůstem životních nákladů a zpřísněním měnové politiky ze strany ČNB.

V roce 2023 by ekonomika mohla víceméně stagnovat. Domácnosti zatížené dopady vysoké inflace budou snižovat reálnou spotřebu. Investice tažené v prvé řadě veřejným sektorem budou nadále působit prorůstově, avšak meziročně slabší akumulace zásob ekonomiku citelně zpomalí. Vliv slabé domácí poptávky by mělo částečně zmírnit saldo zahraničního obchodu.

Současná mírná recese není sama o sobě žádnou tragédií, podobným scénářem prochází či projdou i největší evropské ekonomiky Německo, Itálie a další. Hlavním ekonomickým problémem současnosti je pokračující vysoká inflace tažená bezprecedentně vysokými cenami energií. A jakkoliv to není populární nahlas říkat, cestou ven rozhodně není umělé pumpování peněz do ekonomiky, které naopak během covidové pandemie současnou inflaci významně podpořilo,“ uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura.

Přetrvávající vysoká inflace zpomaluje hospodářský růst a snižuje životní úroveň našich občanů. Meziroční inflace by měla ve 4. čtvrtletí 2022 díky energetickému úspornému balíčku výrazně poklesnout. Za celý rok 2022 tak průměrná míra inflace podle MF dosáhne 15 %. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, pohonné hmoty, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb.

Kromě silných vnějších nabídkových faktorů inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny předchozím zvýšením měnověpolitických sazeb. Tento faktor letos přispěl k posílení koruny vůči euru, což má protiinflační efekt. V horizontu predikce by měly stabilizaci měnového kurzu pomoci devizové intervence centrální banky. V roce 2023 by již průměrná míra inflace mohla zvolnit na 9,5 %.

Zkrotit vysokou inflaci zpět k inflačnímu cíli je klíčovým úkolem ČNB. Na nás jako na vládě je centrální banku v tomto úsilí podpořit a přijít v příštím roce s plánem fiskálně restriktivních kroků, které povedou ke snížení tempa zadlužování. Hlavním faktorem ovlivňujícím inflaci budou ale i v příštím roce bezpochyby ceny energií. A ty se budou odvíjet od toho, jak se nám podaří nahradit levné fosilní zdroje z Ruska, jak pokročíme se zajištěním zkapalněného plynu z pronajatých LNG terminálů a jak dokážeme plnit naše plynové zásobníky. Neméně bude záviset také na tom, jakých energetických úspor budeme schopni jako společnost dosáhnout,“ doplňuje Stanjura.

Na trhu práce nadále přetrvávají nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Míra nezaměstnanosti by tak navzdory očekávané recesi a celkově slabé hospodářské dynamice v roce 2023 neměla příliš vzrůst. V roce 2022 podle MF v průměru dosáhne 2,5 %, v roce 2023 by se mohla zvýšit na průměrných 3,1 %. Očekáváme, že přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by proto v tomto i příštím roce měla klesnout.

Hospodaření veřejných financí v sobě odráží ekonomické a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní související humanitární krizi, pomoc domácnostem či firmám zasaženým vysokými cenami. Současně jsou veřejné finance zatíženy stimulačními opatřeními dlouhodobého charakteru, která byla přijata v minulých dvou letech během pandemie. Odhadujeme, že deficit hospodaření letos pravděpodobně dosáhne 4,6 % HDP, v příštím roce pak 4,3 % HDP. Nastavená fiskální politika by měla vést k nárůstu zadlužení na téměř 44 % HDP v roce 2022, následně pak na cca 46 % HDP v roce 2023.

Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a opatřeními ke snížení poptávky. Přetrvávajícími riziky jsou problémy v globálních dodavatelských řetězcích, stejně jako vznik a šíření nových mutací koronaviru. Rizikem je také vývoj inflace i inflačních očekávání a intenzita fiskální konsolidace. Vnitřní riziko spočívá rovněž v cyklickém a strukturálním vývoji v automobilovém průmyslu a v nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí.

Z hlediska krátkodobého ekonomického růstu může pozitivně působit využití mimořádných úspor domácností nastřádaných během epidemie, které by mohly tlumit dopady vysokých cen na spotřebu. Rovněž vyšší participace uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce může dále zmírnit nerovnováhy na trhu práce.

Listopadovou Makroekonomickou predikci ČR prodiskutuje dne 15. listopadu Výbor pro rozpočtové prognózy. Nebude ji nicméně hodnotit z hlediska pravděpodobnosti naplnění, neboť prognóza nebude využita v rozpočtovém procesu.

Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR ze srpna 2022, zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.
Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR ze srpna 2022, zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.

Newsletter