Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková dnes na základě požadavku poslanců v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky přednesla informaci o aktuálním stavu procesu nuceného prodeje ostravských hutí Arcelor Mittal.
Přesné znění proslovu Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marty Novákové v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR:
„Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci,
Sněmovna mě na návrh pana poslance Luzara požádala o aktuální informaci ve věci nuceného prodeje společnosti Arcelor Mittal Ostrava. Jsem ráda, že této příležitosti mohu využít, abych vás informovala o tom, co v této souvislosti vláda podnikla, co podniknout může.
Pro úvod chci, aby zaznělo, že mně ani celé vládě není situace s prodejem ostravských hutí lhostejná a přestože má vláda v tomto ohledu (velmi) omezené kompetence, celý proces velmi pečlivě nejen sleduje, ale i aktivně jedná se všemi stranami, od majitele přes odbory až po Evropskou komisi.
Zásadní věcí je, že k privatizaci ostravské Nové huti došlo už před 16 lety – v roce 2002 usnesením vlády č. 587 z 5. června 2002, kdy český stát ukončil probíhající restrukturalizaci a prodal svůj majoritní podíl 67,25 % akcií společnosti LNM Holdings. V roce 2007 po vzniku holdingu Arcelor Mittal se z ostravských hutí stává Arcelor Mittal Ostrava, a.s.
V současné době firma vyváží své výrobky do více než 40 zemí světa a její roční výroba oceli dosahuje úrovně 2,4 mil. tun, přičemž výrobní kapacita, kterou Arcelor Mittal Ostrava disponuje, je 3,6 mil. tun. Mimo jiné to znamená, že její výrobní kapacita není naplněna a produkce je cca na 67 % možné kapacity. Tržby společnosti přitom kontinuálně od roku 2012, kdy činily 1,9 mld. USD = 36,5 mld. Kč (1USD/19,19 Kč), klesají a to až na úroveň 1,4 mld. USD (26,9 mld. Kč) v loňském roce.
Arcelor Mittal Ostrava se dlouhodobě na tržbách celé skupiny podílí přibližně dvěma procenty. Největší podíl výroby v hutích Arcelor Mittal pak tvoří dlouhé a ploché válcované výrobky. Celá skupina Arcelor Mittal produkuje přibližně 30 miliónů tun plochých výrobků ročně. To je necelá 1/3 evropské roční spotřeby oceli. Stojí za připomenutí, že současné celkové výrobní kapacity skupiny Arcelor Mittal by při plné výrobě byly schopny pokrýt více než 40 % roční evropské spotřeby. Je dobré také vědět, že největšími trhy pro válcovanou ocel jsou v Evropě Německo (spotřeba cca 24 mil. t/rok) a Itálie (spotřeba cca 16 mil. t/rok). Italská ocelárna Ilva Group je nejen jednou z největších evropských oceláren, ale produkuje ročně cca 6 mil. tun oceli. To je o víc než 4 mil. tun oceli více, než je roční produkce ostravských hutí Arcelor Mittal. Italská akvizice by tedy pro skupinu Arcelor Mittal ke všem jeho stávajícím hutím znamenala zisk většího než polovičního podílu výroby válcované oceli v Evropě. Evropská komise podmínila potenciální italskou akvizici redukcí stávajících evropských výrobních kapacit celé skupiny Arcelor Mittal, aby to neznamenalo ohrožení hospodářské soutěže a konkurenceschopnosti v rámci Evropské unie.
Komise stanovila podmínky, za kterých umožní Arceloru italské hutě koupit.
Byl stanoven „správce odděleného majetku“, kterým se stal dosavadní generální ředitel Ašók Patil. Do role kontrolního správce byla se souhlasem Evropské komise jmenována nadnárodní auditorská a poradenská skupina Grant Thornton. Úlohou kontrolního správce, který je přímo zodpovědný Komisi, je dohlížet na řízení prodávaných společností až do dokončení jejich prodeje.
Na základě rozhodnutí Evropské komise tak musí skupina Arcelor Mittal redukovat své kapacity tak, aby neohrozila hospodářskou soutěž v rámci EU. Arcelor Mittal nabídl k prodeji 6 svých hutí – v rumunském Galati, italském Piombinu, makedonský Arcelor Mittal ve Skopje, lucemburský Dudelange, továrnu v Lutychu v Belgii a také ostravské hutě. Celkem se jedná o nabídku k prodeji 13,5 % skupiny Arcelor Mittal, a to jen v Evropě. Podle našich informací původní nabídka na odprodej, která byla předložena Evropské komisi k posouzení, byla ze strany Arcelor Mittal jiná – nižší. Teprve až tato skupina tento podíl navýšila na uvedených 13,5 %, byla nabídka pro Evropskou komisi akceptovatelná. Všechny společnosti dohromady, které jsem jmenovala, mají přitom téměř shodnou roční produkci, jako italská Ilva.
Pokud jde o prodej ostravských hutí, který byl skupinou Arcelor Mittal oznámen na jaře letošního roku, je dobré si připomenout, že prodej ostravských hutí se stal významným tématem pro média i pro politiky. Je to pochopitelné, protože se jedná o významného zaměstnavatele v regionu. Celý proces prodeje přitom podléhá schválení ze strany Evropské komise, která je oprávněna kontrolovat plnění závazků plynoucích z jejího rozhodnutí. Je to výhradně Evropská komise, kdo posuzuje a kdo může aktivně vstupovat do prodeje. Činí to z pohledu zachování evropské hospodářské soutěže a eliminace monopolizace průmyslových odvětví v rámci EU. Z naší národní pozice – protože ta je pro nás podstatná – s Evropskou komisí jednáme téměř na denní bázi, nicméně informace, které souvisí s tímto obchodem, jsou předmětem výhradního obchodního tajemství.
Do ostravských hutí šly téměř 3 miliardy korun na odstranění ekologických zátěží a další miliardové částky na čistící technologie ke zlepšení životního prostředí. A hlavně tam pracuje téměř 7000 zaměstnanců. Jistě jste zaznamenali, že vláda se v osobě premiéra Babiše a ministra průmyslu a obchodu situací zabývá od samotného oznámení záměru prodeje ostravských hutí. Na platformě Ministerstva průmyslu a obchodu byla ustavena pracovní skupina. Uskutečnilo se několik jednání s vedením společnosti Arcelor, a to i za účasti odborů. Od mého nástupu na ministerstvo jsem sama několikrát jednala se všemi zainteresovanými stranami. Mnohokrát jsem vyslala do Bruselu svou náměstkyni a sama jsem jednala se všemi zúčastněnými.
Opakovaně zdůrazňujeme Evropské Komisi naše postoje. Jsme česká vláda a naším jednoznačným zájmem je prosperita českého hospodářství a českých společností. Setkala jsem se také se zástupci potencionálních kupců, jak se společností British Steel, tak s nynějším potencionálním kupce Liberty House Group.
V pátek 12. října oznámila společnost Arcelor Mittal, vlastník ostravských hutí Arcelor Mittal Ostrava a.s., že obdržela závaznou nabídku od společnosti Liberty House Group na akvizici společností Arcelor Mittal v Ostravě, Rumunsku, Makedonii a Itálii. Tato čtyři aktiva jsou součástí tzv. kompenzačního balíčku prodeje, který Arcelor Mittal musel předložit Evropské komisi v rámci jejího šetření ohledně akvizice společnosti Ilva. Nabídka společnosti Liberty House Group na odkup 4 společností ze skupiny Arcelor Mittal je jedinou nabídkou, o které se nyní vážně jedná.
Se zástupci společnosti, jak už jsem řekla, jsem se setkala minulý týden a ujistili mě, že budou respektovat veškeré požadavky Evropské komise. Za českou vládu jsem zdůraznila, že máme eminentní zájem na zachování výroby, pracovních míst a investic do ekologických opatření.
Absolutně jsme nerezignovali na svou roli a velmi silně Evropské komisi indikujeme, že pro vládu České republiky je zásadní, aby nový vlastník dodržel požadavky na udržení výroby a zaměstnanosti, přesně podle rozhodnutí Evropské komise z května letošního roku, kterým byl prodej části evropské skupiny Arcelor Mittal notifikován.
Obchody tohoto typu jsou velmi senzitivní věcí nejen pro zaměstnance a odboráře, ale také pro managementy firem, které by měly mít na paměti především udržení zákazníků pro svou výrobu, což je pro budoucnost firmy klíčové. Evropská komise má nyní 5 týdenní lhůtu pro posouzení a případné schválení této transakce. Budu nadále opakovat Evropské komisi, že musí trvat na striktním dodržení stanovených podmínek. Pro mě osobně by bylo nejsmutnější, pokud by výsledkem všech protestů a zpochybňování procesu prodeje, měl být postupný útlum výroby a ztráta zákazníků pro bývalou Novou Huť. Naším společným zájmem – vlády, zaměstnanců, regionu – musí být, aby prodej ostravských hutí neměl negativní dopady do regionu. Ostrava má dlouhodobou podporu vlády ČR. Ostatně zde působí i vládní zmocněnec pan senátor Cienciala a já osobně jako ministryně průmyslu a obchodu udělám v rámci svých možností maximum pro udržení výroby a zaměstnanosti v Nové Huti, a to nejen pro to, že mám k tomuto regionu osobní vztah.