Mezinárodní měnový fond (MMF) pozmění pravidla poskytování úvěrů, aby mohl dále podporovat ty země, které nebudou schopny splácet dluh zahraničním vládám či mezinárodním institucím. Změna by mohla pomoci Ukrajině, která dluží tři miliardy dolarů Rusku a zaplatit je má ještě tento měsíc. Moskva již změnu pravidel kritizovala.
„Výkonná rada se dnes sešla a dohodla se na změně současné politiky netolerance prodlení se splátkami oficiálním věřitelům,“ uvedl v prohlášení mluvčí fondu Gerry Rice. Podrobnosti podle něj fond zveřejní v příštích dnech.
Ukrajina dluží Rusku tři miliardy dolarů ve formě eurobondů se splatností 20. prosince. Rusko odmítlo přistoupit na to, aby byl tento dluh zahrnut do jednání o restrukturalizaci ukrajinského dluhu, které vedla Ukrajina se soukromými vlastníky dluhopisů. Moskva jej totiž nepovažuje za komerční dluh, ale za oficiální státní pomoc, která by měla být splacena beze zbytku.
Restrukturalizace ukrajinského dluhu je součástí záchranného programu v objemu 40 miliard dolarů (992,7 miliardy Kč), na němž se Ukrajina letos dohodla s MMF. Prodlení se splátkami dluhu by pro Kyjev bylo nebezpečné, protože MMF podle dosavadních pravidel nemůže dál poskytovat pomoc zemím, které svým oficiálním věřitelům včas nesplácejí závazky. Oproti tomu prodlení ve splátkách soukromým věřitelům MMF toleroval.
Moskva již avizovanou změnu kritizovala. „Rozhodnutí změnit pravidla se zdá být uspěchané a zaujaté,“ řekl ruský ministr financí Anton Siluanov. „Bylo přijato výlučně k újmě Ruska“ a s cílem legalizovat nesplácení dluhu ze strany Kyjeva, citovala ministra agentura Reuters. Rusko se podle něj chystá postavit Ukrajinu kvůli zmíněným dluhopisům před soud.
Ruský prezident Vladimir Putin v listopadu přišel s nečekanou nabídkou, která by Ukrajině umožnila rozložit dlužné splátky ve výši jedné miliardy dolarů do tří let, pokud za ně Západ poskytne záruky. Kyjev ale na nabídku neodpověděl.
Siluanov dnes prohlásil, že Moskva bude požadovat, aby status ukrajinského dluhu potvrdila rada ředitelů MMF. „Vedení MMF nám potvrdilo oficiální status dluhu,“ řekl ministr. „Nyní zamýšlíme iniciovat setkání rady ředitelů fondu kvůli formálnímu potvrzení statusu dluhu,“ uvedl.
MMF se rozdíly ve svém přístupu v otázce dluhu oficiálních a soukromých věřitelů zabýval ve studii z roku 2013. Tehdy konstatoval, že rozdílné standardy by mohly vést k situaci, kdy by jeden či více státních věřitelů mohli zablokovat podporu zemi, která se ocitla ve finanční tísni.
Podle analytika institutu Oxford Economics v Londýně Gabriela Sternea fond se změnou otálel dlouho, její načasování ale „zavání oportunismem“.
„Je to další nešťastný příklad toho, kdy politická potřeba západní Evropy nahlodává důvěryhodnost a soudržnost politiky MMF pro řešení krize,“ citovala jej agentura Reuters.
