Růst mezd v tuzemsku podle našeho odhadu, který je o něco optimističtější než tržní konsenzus i prognóza ČNB, zůstal ve 2. čtvrtletí 2025 solidní. Ruku v ruce s tím pokračoval také robustní vzestup spotřeby domácností. Negativní dopady cel na českou ekonomiku a zchlazování trhu práce by ale mzdovou dynamiku měly postupně oslabovat. Srpnové finální PMI z Německa, respektive eurozóny patrně potvrdí mírné zlepšení podnikatelského sentimentu.
Reálné mzdy se blíží předpandemické úrovni
Mzdový růst ve druhém čtvrtletí by mohl být pozitivním překvapením. Průměrná mzda v ČR podle našeho odhadu v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,3 %. Po očištění o inflaci by se tak její koupěschopnost zvýšila za poslední rok o 4,8 %. Tržní konsenzus i poslední prognóza ČNB (obojí 4,3 % y/y) jsou oproti našemu odhadu o něco níže. Z mezičtvrtletního pohledu rostou reálné mzdy devět čtvrtletí v řadě, a téměř již odmazaly svůj propad z let 2021-2023. Oproti předpandemické úrovni (4Q19) by však v případě naplnění našeho odhadu byla kupní síla průměrné mzdy stále o zhruba procento nižší, tedy obdobně jako spotřeba domácností. Z dlouhodobého pohledu reálné mzdy také stále dohánějí trend produktivity práce. Prozatím se tedy z našeho pohledu nejedná o vývoj, který by vyvolával nadměrné inflační tlaky. V dalších čtvrtletích očekáváme hlavně v souvislosti s negativními dopady amerických cel na tuzemskou ekonomickou aktivitu a trh práce postupné zpomalování mzdové dynamiky, která by v nominálním vyjádření měla v příštím roce klesnout pod 5 % a v reálném vyjádření pak pod 3 %. Spolu s tím by se měla směrem k inflačnímu cíli navracet také jádrová inflace.
Inflace v eurozóně v srpnu nepřekvapila
Inflace v eurozóně se v srpnu podle očekávání zvýšila z 2,0 % na 2,1 % y/y. Jádrová inflace současně setrvala na 2,3 % y/y, což bylo o desetinu nad tržním konsenzem. Lehké zvýšení celkové meziroční inflace bylo dáno hlavně nižší srovnávací základnou cen energií, konkrétně pohonných hmot. Pozitivní je z pohledu ECB nepatrné zpomalení inflace cen služeb o 0,1 pb na 3,1 % y/y. Ačkoli včerejší údaje znamenají, že celková inflace ve třetím čtvrtletí pravděpodobně překoná červnovou prognózu ECB o 0,2 pb, a to především v důsledku cen energií, výsledek zářijového zasedání, na kterém očekáváme ponechání úrokových sazeb beze změny, by to ovlivnit nemělo. Podle našich předpokladů bude k dalšímu snižování dynamiky spotřebitelských cen v eurozóně přispívat zlevňování ropy, posilování eura, zpomalující mzdový růst a zvyšování produktivity práce. Celkově tak čekáme, že inflace do konce roku klesne až na 1,6 % y/y. Vzhledem k tomu, že by tyto úrovně již mohly ohrožovat ukotvenost inflačních očekávání, předpokládáme, že ECB bude na tento vývoj reagovat dalším uvolněním své měnové politiky, pravděpodobně v Q1 26.
autorem textu je ekonom Komerční banky Jaromír Gec
