Šetření Evropské komise by mělo opět potvrdit pozvolný růst důvěry v ekonomiku eurozóny. Ekonomika eurozóny by letos měla opět zaznamenat robustní růst, ke kterému pravděpodobně více přispěje i německá ekonomika podpořená fiskálním stimulem. Investoři budou dále sledovat i týdenní počty žádostí o podporu v nezaměstnanosti z USA, když v předchozích dnech dále redukovali sázky na snižování sazeb Fedu v letošním roce.
Důvěra v ekonomiku eurozóny pomalu narůstá
Důvěra v ekonomiku eurozóny opatrně roste, nejistota ale přetrvává. Odhadujeme, že indikátor důvěry od Evropské komise v únoru vzrostl na 100,1 b. oproti 99,4 b. v lednu. Pokračoval by tak jeho opatrný růst poté, co důvěra v polovině loňského roku dosáhla svého lokálního minima. Optimismus by se měl zvýšit ve službách i průmyslu. Lepší nálada ve službách, jak indikují i PMI, značí pokračující růst domácí poptávky. Zlepšení v průmyslu by mělo také navázat na vyšší průmyslové PMI. To může reflektovat fiskální stimul v Německu či zvyšující se investice do infrastruktury spojené s umělou inteligencí (např. ve Francii nebo Španělsku). Poslední data z eurozóny indikují zlepšení investičního výhledu v Evropě a robustní ekonomický růst. Ke zvýšení poptávky po evropském zboží mohou přispět i nové obchodní dohody s Mercosurem a Indií. Eurozóna přesto čelí zásadním výzvám – od stárnutí populace po zhoršenou konkurenční pozici vůči zbytku světa, zejména Čině – které budou růst brzdit.
Pokračující dezinflace v tuzemském výrobním sektoru
Růst německé ekonomiky v Q4 25 o 0,3 % q/q táhla soukromá i vládní spotřeba, které mezičtvrtletně vzrostly o 0,5 %, respektive 1,1 %. Za celý loňský rok německá ekonomika po očištění o kalendářní efekty vzrostla o 0,3 %. Posílení růstu tamní ekonomiky v letošním roce by mělo podpořit působení fiskálního stimulu. Indikátory sentimentu z německé ekonomiky na začátku letošního roku ale stále indikují spíše opatrný optimismus. To potvrdila i včera zveřejněná spotřebitelská důvěra GfK, která ukázala na nepatrné zhoršení důvěry domácností.
Finální odhad lednové inflace v eurozóně potvrdil ten předběžný na úrovni 1,7 %. Pod 2% cílem by podle nás měla inflace zůstat i po zbytek letošního roku, a to zejména díky cenám energií. I proto si nemyslíme, že by setrvání inflace pod 2 % mělo v případě ECB vést k dalšímu snižování sazeb.
Tuzemské ceny výrobců dále značí dezinflační proces. Ceny průmyslových výrobců meziročně klesly o 3,0 % v lednu oproti prosincovému poklesu o 2,1 % y/y. To reflektovalo nižší ceny energií, ale i pokles cen ve zpracovatelském průmyslu. Cenový vývoj v potravinářské vertikále naznačuje utlumené inflační tlaky, což by se mělo odrazit v dalších měsících i ve vývoji spotřebitelských cen potravin. Růst cen ve stavebnictví zase zůstal relativně umírněný. Ceny materiálů byly meziročně vyšší o 1,5 % (vs 1,6 % v prosinci) a ceny stavebních prací o 2,7 % y/y (vs 2,8 % v prosinci). Rychlý růst cen samotných nemovitostí ale dále udržuje růst imputovaného nájemného zvýšený.
Autorem textu je ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen
