Prognostický panel České bankovní asociace (ČBA), sdružující hlavní ekonomy předních českých bank, potvrzuje stabilní a vyváženou růstovou trajektorii české ekonomiky. Dynamika reálného HDP by se měla po zrychlení z 1,1 % v roce 2024 na 2,5 % v roce 2025 udržet solidních 2,6 % v letech 2026 i 2027. Oproti listopadové prognóze se jedná především o revizi směrem nahoru pro rok 2026, zatímco výhled pro rok 2027 zůstává beze změny. Zároveň se potvrzuje, že výkon ekonomiky v roce 2025 byl o něco příznivější, než se očekávalo na konci loňského roku.
Výhled tak přináší další zlepšení výkonnosti české ekonomiky, a to kumulativně o 0,5 procentního bodu, po jeho podzimním vylepšení o 0,4 a 0,2 p.b. pro roky 2025 a 2026. Tato zlepšení ale neodráží pouze vyšší odolnost české ekonomiky, podpořenou vyšším růstem mezd, vládními investicemi, deeskalací celních sporů, ale i do prognózy vstupuje i očekávaná uvolněnější fiskální politika. V letošním roce se rovněž pozitivně projeví oživení investiční aktivity, pravděpodobně také díky návratu silnější úvěrové aktivity podniků pozorované v nedávných měsících.
Růst ekonomiky zůstává relativně vyvážený napříč výdajovými složkami. Hlavním tahounem je nadále spotřeba domácností, jejíž růst se v letech 2025–2027 pohybuje mezi 2,6–2,9 %, tedy mírně pod hranicí 3 %. Tento výhled však představuje spíše pozitivní riziko, neboť disponibilní důchod domácností by měl v roce 2026 růst rychleji než v roce 2025, zejména díky silnějšímu růstu reálných mezd a změnám ve vládní politice.
Inflace by měla v roce 2026 zpomalit na 1,7 % v průměru, po 2,5 % v roce 2025, a v roce 2027 znovu mírně zrychlit na 2,3 %. Jádrová inflace ale zůstává zvýšená a představuje klíčové proinflační riziko, zejména v oblasti cen služeb. V tomto prostředí konsenzus prognózy nadále předpokládá stabilitu základní úrokové sazby ČNB na úrovni 3,50 % po celý horizont prognózy, i když polovina panelu si dokáže představit pokles úrokové sazby o 25bp během následujících dvou let. Fiskální politika zůstává uvolněnější, a to kvůli očekávanému navýšení vládního deficitu na průměrnou hodnotu -2,7 % HDP v letošním a příštím roce, což vede k postupnému nárůstu vládního dluhu až k úrovni 45,7 % HDP v roce 2027.
