Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
Dnešní rozhodnutí odráží aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat. Podle aktualizované prognózy sekce měnové by se inflace po zbytek letošního roku měla pohybovat nad 2 %. Jádrová inflace zůstane zvýšená na celém horizontu prognózy. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb.
Zvýšený zůstává zejména růst cen služeb, který odráží minulé nákladové šoky, aktuálně rychlý růst mezd v tomto sektoru a rostoucí poptávku domácností. Vedle toho ale roste příspěvek cen nemovitostí k inflaci z důvodu pokračujícího oživení na realitním trhu. Dosavadní úroveň úrokových sazeb zatím stále brání výraznějšímu růstu úvěrů v tomto segmentu. Vývoj cen služeb a cen nemovitostí je však v kombinaci s relativně rychlým růstem mezd hlavním faktorem, který bankovní radu vede k opatrnosti při případném dalším uvolňování měnové politiky.
Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi USA a EU. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi předchozího snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv, zejména cen nemovitostí, a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.
Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
Ekonomický vývoj
HDP v prvním čtvrtletí 2025 vzrostl v meziročním vyjádření o 2,2 %. Tahounem růstu byla spotřeba domácností. Meziroční růst průměrných mezd v prvním čtvrtletí letošního roku činil 6,7 % a z historické perspektivy zůstává nadále zvýšený. Zahraniční poptávka zůstává slabá, což pramení zejména z poklesu evropského průmyslu.
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko setrvačnosti růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Proinflačním rizikem je také možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je také pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Mzdová dynamika by tak i nadále převyšovala nárůst produktivity. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Dopad do inflace, zejména v delším horizontu, však není jednoznačný. Riziko výrazně slabšího výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády. Nejistotu pak představuje vývoj válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě.
Zákonný mandát
Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik výhledu plnění inflačního cíle.
