Rozhodnutí
Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
Inflace se od ledna 2024 pohybuje v blízkosti 2% cíle. Podle nové prognózy sekce měnové by inflace měla zůstat mírně nad 2 % do konce příštího roku. Jádrová inflace ale zůstane zvýšená i v nadcházejících čtvrtletích. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb.
Vzhledem k současnému i očekávanému vývoji je tak potřeba stále držet relativně přísnou měnovou politiku. Postupně se zvyšuje dynamika úvěrů, což přispívá k růstu množství peněz v ekonomice. Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou zvýšeným tempem. Současně nabírá na síle poptávka domácností. Zvýšený zůstává růst cen služeb. Rizikem pro inflaci jsou i rostoucí ceny nemovitostí.
Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi předchozího snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv, zejména cen nemovitostí, a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.
Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
Ekonomický vývoj
Česká ekonomika letos pokračuje v solidním růstu. Podle předběžného odhadu ČSÚ se HDP ve třetím kvartále v mezičtvrtletním vyjádření zvýšil o 0,7 % a tempo meziročního růstu dosáhlo 2,7 %, což je nejvyšší hodnota za poslední 3 roky.
Hlavním tahounem domácí ekonomiky je i nadále spotřeba domácností. Nezaměstnanost zůstává nízká. Ve druhém čtvrtletí se mzdy meziročně zvýšily o 7,8 %. Nadprůměrný růst mezd přispívá ke zvýšeným inflačním tlakům z domácí ekonomiky. Ty se promítají zejména do setrvale zvýšeného růstu cen služeb a nadprůměrného zdražování nemovitostí.
Výhled
Inflace se podle prognózy sekce měnové bude pohybovat ve zbytku letošního roku mírně nad 2 %. V průměru tak dle prognózy inflace letos dosáhne 2,5 %, v příštím roce klesne v průměru na 2,2 %, což by byla nejnižší hodnota za posledních 8 let.
HDP Česka podle prognózy sekce měnové vzroste o 2,3 %, v následujících dvou letech zrychlí na 2,4 % a 2,8 %.
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Dále zůstává riziko setrvačnosti zvýšeného růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Protiinflačně může naopak působit silnější kurz koruny. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Protiinflačním rizikem je slabý výkon některých ekonomik eurozóny. V případě německé ekonomiky je toto riziko jen částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině. Významným zdrojem nejistoty se stává rostoucí zadluženost vlád některých vyspělých zemí a rostoucí citlivost finančních trhů vůči svrchovanému riziku.
Zákonný mandát
Bankovní rada ujišťuje veřejnost, že kroky ČNB budou dostatečné k udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Bankovní rada je zároveň připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik výhledu plnění inflačního cíle.
