Česká republika se potýká s pomalým tempem revitalizace brownfieldů – počet revitalizovaných lokalit roste jen o necelá 2 procenta ročně. Opuštěné továrny, nevyužité areály či zanedbané pozemky přitom mají potenciál být strategickým nástrojem pro rozvoj měst a obcí. Vlastníkům i potenciálním investorům se však obnova brownfieldů může zdát komplikovaná. Jako průvodce revitalizací jim nově poslouží Příručka pro investory připravená Českou radou pro šetrné budovy.
Podle údajů agentury CzechInvest bylo ke konci roku 2023 v Národní databázi brownfieldů evidováno 4 458 lokalit o celkové rozloze 14 094 hektarů. Oproti předchozímu roku přibylo 81 lokalit a 743 hektarů s tím, že průměrná rozloha jednoho brownfieldu v České republice činí 3,2 hektaru. Nejvíce lokalit se nachází v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.[1]
Přestože Ministerstvo průmyslu a obchodu v letech 2018 až 2023 podpořilo 415 projektů regenerace brownfieldů částkou 5,059 miliardy korun, stále to představuje méně než desetinu evidovaných lokalit.[2] „Z dlouhodobého hlediska se revitalizace brownfieldů stává klíčovým prvkem udržitelného rozvoje měst a obcí, protože se jedná o již urbanizované lokality s dobrým umístěním a napojením na dostupnou dopravní a technickou infrastrukturu. Zdaleka ne vždy ale zvládnou tímto procesem úspěšně projít. Investoři a majitelé pozemků se revitalizace bojí, protože se může zdát komplikovaná a těžko udržitelná. Dynamiku regenerace brownfieldů stále brzdí bariéry v podobě nedostatku finančních prostředků, složitých majetkoprávních vztahů, legislativních, technologických či ekologických překážek, ale třeba i nedostatečné zapojení veřejnosti, které by mohlo celý proces zefektivnit. Proto jsme se rozhodli vytvořit Příručku pro investory, která je praktickým průvodcem při revitalizaci brownfieldů,“ říká Robert Leníček, hlavní garant pracovní skupiny Brownfieldy, která funguje pod Českou radou pro šetrné budovy (CZGBC).
Příručka jako pomoc pro investory i obce
Revitalizace brownfieldů naráží na řadu překážek včetně složitého majetkoprávního uspořádání, nedostatečné infrastruktury nebo administrativní náročnosti. Tyto bariéry často odrazují investory a zpomalují proces obnovy těchto lokalit.
S cílem odbourat bariéry, motivovat a nabídnout konkrétní řešení vznikla Příručka pro investory pro revitalizaci brownfieldů[3]. Na publikaci se podíleli renomovaní odborníci z řad architektů, plánovači, experti na územní rozvoj i zástupci soukromého sektoru. Příručka díky tomu propojuje zkušenosti z různých úrovní řízení stavby a může sloužit jako opora při argumentaci nejen směrem k veřejnosti, ale také zastupitelstvům či partnerům.
„Příručka je primárně určena starostům, zástupcům municipalit, úředníkům, urbanistům, investorům a dalším účastníkům, kteří se aktivně podílejí na procesu revitalizace brownfieldů a podobě veřejného prostoru. Ukazujeme, jak správně celý proces uchopit už na samém počátku. Představujeme existující možnosti financování revitalizace včetně národních i evropských zdrojů, stejně jako příklady dobré praxe a inspirace z Česka i ze zahraničí. Příručka také ukazuje důležité souvislosti, jak brownfieldy zapadají do témat jako udržitelnost, ESG, klimatická odolnost, ekonomická soběstačnost obcí, hospodaření s vodou, cirkulární a šetrné materiály, což jsou další témata Rady a pracovních skupin,“ popisuje Robert Leníček.
Nutná podpora státu
K dosažení vyšší míry revitalizace brownfieldů je potřeba také konzistentní podpora ze strany státu. Obnova zanedbaných lokalit je totiž zásadním krokem v udržitelném rozvoji celého státu a má velký vliv na podobu veřejného prostoru.
„Revitalizace brownfieldů je zásadní příležitostí, jak posílit udržitelný rozvoj obcí, využít už jednou zastavěné území a zároveň přilákat investice do regionů. Bohužel, v praxi často naráží na řadu bariér, a proto vítám vznik Příručky pro investory, která přináší konkrétní návody a inspiraci, jak tyto překážky překonat,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „Jak vyplývá z průzkumu našeho ministerstva, řada starostů naráží na překážky už v počáteční fázi příprav. Nejčastěji jim chybí prostředky na zpracování projektové dokumentace, posudků či studií proveditelnosti. Chceme jim proto v tomto směru vyjít vstříc a připravit pro ně dotační titul, který bude podporu projektové dokumentace zahrnovat.“
„Jedním z hlavních limitů, se kterými se obce potýkají, je nedostatek odborné podpory a zkušeností s přípravou revitalizačních projektů. Právě zde vidíme velký potenciál pro synergii mezi státní správou, expertními organizacemi a samosprávami. Věříme, že společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu dokážeme nastavit prostředí, které obcím pomůže proměnit brownfieldy v plnohodnotnou součást místního života,“ uzavírá Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Česká rada pro šetrné budovy (známá také pod zkratkou CZGBC – z anglického Czech Green Building Council) sdružuje společnosti z různých sektorů ekonomiky. Jejich pojítkem jsou kvalitní budovy a stavebnictví podporující novou výstavbu i renovace na základě principů udržitelnosti. V České republice Rada působí od roku 2009 a všechny její aktivity směřují k naplnění tzv. Vize Nula, tedy stavu, kdy budovy budou mít nulovou zátěž na životní prostředí v celém svém životním cyklu.
[1] https://brownfieldy.gov.cz/app/uploads/2024/06/statistika-podnikatelskych-nemovitosti-a-brownfieldu-2023-czechinvest-online.pdf?utm_source=chatgpt.com
[2] https://www.nku.cz/assets/kon-zavery/K23016.pdf
[3] https://www.czgbc.org/files/2025/05/9fa26d638f4147b2df79add998e39506.pdf
