Stres a vyhoření může zničit kariéru i osobní život

Nadměrnou zátěž pociťuje v práci více než polovina Čechů^[1]. Stresu čelí až 70 % všech zaměstnanců. Obojí má vliv na produktivitu a efektivitu práce, stejně jako na lidské zdraví. Přesto jsou tyto psychické faktory stále často podceňovány. V řadě evropských zemí je běžnou praxí využívání firemního psychologa. Firmy v Česku tuto praxi zatím příliš nekopírují.

Stres se pojí jak s opodstatněným, tak i jen domnělým pocitem ohrožení. Jde o vědomý i nevědomý strach ze smrti, strach z vyloučení z kolektivu či o obavy, že s daným jedincem není něco v pořádku. Byznys je přitom neustálým stresem.

„Stres nemá vliv jen na práci. Významně ovlivňuje psychické i fyzické zdraví. Stresovaní lidé jsou na nemocenské přibližně o 40 % častěji, jejich výkonost je až o 30 % nižší. Stress se samozřejmě propisuje i do jejich osobních životů, jsou ohroženy jejich vztahy. Jsou navíc výrazně náchylnější k vyhoření, kdy postupně ztrácí zájem o všechno, o všechny. Často to končí rozchody, ale také infarkty,“ vysvětluje Veronika Horáková, která se specializuje na body-psychoterapii v byznysu.

Například u realitních makléřů jich vyhoří do tří až pěti let přibližně polovina. Pracují pod tlakem kupujících i prodávajících, často cestují, potýkají se s velkou konkurencí. To jsou přitom jen některé faktory, které míru stresu ovlivňují.

Jak stres poznat a jak se mu bránit?

Tělo na stres reaguje okamžitě. Zrychlí srdeční činnost, vyplaví adrenalin, dech se zrychlí a je mělký. Dlouhodobý stres se může projevit například nespavostí, permanentní únavou, nechutí k práci či k jídlu, žaludečními problémy, bolestí svalů nebo zad.

„Signály stresu lidé často nevnímají, nebo je ignorují. Obojí je špatně. Tělo ve stresu vypne řadu funkcí např. zažívání, imunitní systém a podobně. Všechna energie se nažene do končetin, abychom mohli utéct nebo bojovat, stejně jako zvířata v ohrožení života. Ta se ale po té, co nebezpečí pomine, okamžitě přepnou do normálu. Například antilopa, když vidí lva, uteče do bezpečí. Tam se v řádech milisekund hned zase uklidní. To lidé vesměs neumí. Proto žijeme dlouhodobě ve stresu, což nás ničí,“ upozorňuje Horáková.

Jak to všechno rozdýchat?

První pomoc je přitom jednoduchá. Vzhledem k tomu, že se při stresu zrychlí dech a dýchání je mělké, povrchní, je nutné to lidově řečeno rozdýchat. Pomůže například hluboké dýchání nebo tzv. brčkový dech; tedy řádný nádech nosem a pomalý výdech ústy přes našpulené rty. Ten by měl trvat zhruba 2-3x déle, než nádech.

„Studie prokázaly, že pokud budete takto vědomě dýchat dvakrát denně jen pouhé 2 minuty, sníží se hladina stresu o 10-30%. To už stojí za tu námahu ne?“, uzavírá Veronika Horáková.

Dýchání je přitom jen jednou z technik tzv. body-psychoterapie. Na rozdíl od klasické pracuje s tělem, ve kterém se například stres hromadí. Pomocí pohybů, dotyků je možné najít jednotlivé bloky, ty uvolnit a uvést tělo velmi rychle zase do rovnováhy.

TOP 10 nejvíce stresujících zaměstnání[2] 

1. Voják z povolání
2. Hasič
3. Pilot
4. Policejní důstojník
5. Event manager
6. Novinář
7. Televizní nebo rozhlasový moderátor
8. PR manažer
9. Senior manažer ve velké společnosti
10. Taxikář

Spokojené firmy a týmy[3]:

• Prodávají o 56 % více než ti méně optimističtí
• Mají mnohem menší pracovní absenci (až o 37 %)
• Jsou produktivnější (o více než 30 %)
• Do vyřešení problému dokáží investovat více úsílí i vlastního času
• Lépe zvládají stres a předcházejí syndromu vyhoření
• Mají mnohem kreativnější nápady (a to až o 300 %)
• Rychleji se učí a vykazují menší chybovost
• Mají mnohem pevnější vztahy v týmu a roste míra vzájemné spolupráce
• Mají menší fluktuaci (o 14,9 %)
• Silná týmová energie přitahuje další leadery

^[1] https://www.grafton.cz/cs/o-nas/medialni-zona/archiv-2020/tiskove-zpravy-2020/s-pracovnim-stresem-se-potykaji-dve-tretiny

[2] https://www.jobs.cz/poradna/10-profesi-ve-kterych-lide-zazivaji-nejvice-stresu/

[3] zdroje: Achor Shawn 2010, M. Buckingham 2007, M. Seligman 2014