První vlna koronavirové pandemie a související omezení v návaznosti na nouzový stav se podepsaly na finančním zdraví českých domácností. Finanční dopad zaznamenala téměř třetina Čechů. Osm procent dotazovaných přišlo o práci, dalším dvaceti procentům se pak snížil příjem. Situace nedávných měsíců nejvíc postihla nízkopříjmové skupiny, lidi s nižším vzděláním a z menších měst a obcí. Téměř polovina respondentů (43 %) musela sáhnout do rodinných úspor. Data vyplývají s reprezentativního průzkumu mezi 605 respondenty, který realizovala výzkumná agentura Perfect Crowd. Výzkum zadal investiční startup Fondee s cílem zjistit, jak silně dopadla pandemie na finanční situaci Čechů.
“Každá krize vždy poukáže na obrovskou důležitost budování finančních rezerv. Průzkum jsme si nechali zpracovat proto, abychom pochopili dopady, které COVID zanechal v českých domácnostech. Výsledky jednoznačně ukazují, že rezervy a potřeba spořit a investovat se týká naprosto všech ve společnosti. Z dat vyplývá, že do úspor muselo sáhnout 43 procent z nás, z toho lehce přes 13 procent – tedy každý sedmý Čech – výrazně. Čtyři procenta lidí si musela vzít úvěr, aby situaci zvládli,” komentuje data z průzkumu Jan Hlavsa, zakladatel a CEO Fondee.
Největší dopad měl Covid na lidi s nižším vzděláním, s nižšími příjmy a na obyvatele menších měst a obcí. Průzkum ukázal, že lidé s měsíčními příjmy do 25 tisíc korun přišli o práci dvakrát až třikrát častěji než ti s příjmy vyššími. Z této příjmové skupiny muselo do úspor sáhnout 60 procent, v případě lidí s příjmem přesahujícím 50 tisíc to byla jenom polovina, tedy 30 procent.
“V souvislosti s krizí byli ztrátou zaměstnání častěji zasaženi lidé se základním vzděláním a o práci častěji přicházeli lidé z menších obcí. Ve městech nad 100 tisíc obyvatel přišel o práci každý dvacátý, v obcích pod pět tisíc obyvatel to byl každý desátý,” uvedla Monika Červinková z Perfect Crowd.
Průzkum uvádí, že úvěrem musel situaci řešit každý pětadvacátý Čech (4 %). “Bohužel se opět ukázaly nedostatky ve finanční gramotnosti Čechů. Mít finanční rezervu je důležité bez ohledu na to, jaký máte příjem. Naopak čím nižší příjem, tím víc ji potřebujete, protože případná krize na vás dopadne hůř. To stejné platí také u úrovně vzdělání. Úvěr si vzaly dvě procenta vysokoškolsky vysokoškolsky vzdělaných respondentů, ovšem osm procent lidí se základní školou,” upozorňuje Hlavsa.
85 % Čechů říká, že by dokázali měsíčně uspořit víc
Návyky Čechů z přelomu loňského a letošního roku měřil průzkum, který si Fondee opět nechalo zpracovat výzkumnou agenturou Perfect Crowd. Reprezentativní průzkum na 1 005 respondentech tehdy ukázal, že Češi pod 40 let investují podobně jako jejich rodiče. 73 % dotazovaných uvedlo, že pravidelně spoří, sází přitom na spořicí účty nebo stavební spoření.
Zásadním zjištěním ovšem bylo, že celých 85 % respondentů by mohlo každý měsíc ušetřit víc peněz, kdyby se důsledně snažili. Patnáct procent by dokonce ušetřilo pět a více tisíc korun měsíčně. A ačkoliv průzkum ukázal, že tendenci zhodnocovat peníze mají lidé s vyššími příjmy, v příjmové kategorii mezi 15 a 25 tisíci hrubého měsíčně pravidelně investovalo 60 % Čechů. Celý průzkum je pak dostupný v této tiskové zprávě.
COVID-19 v ČR
V České republice se první případy nákazy koronavirem objevily 1. března. Od 12. března vláda vyhlásila na 30 dnů nouzový stav, který byl později dvakrát prodloužen. 14. března pak vláda uzavřela obchody s výjimkou potravin, lékáren, drogerií, čerpacích stanic a několika dalších. Restaurace mohly nabízet jen prodej z okénka nebo rozvoz. Kabinet pak uspíšil harmonogram uvolňování. Od 24. dubna vláda zrušila zákaz volného pohybu, skončily i zákazy cestování z a do ciziny. V posledních týdnech se situace zhoršila a vláda postupně zavádí další omezení. Restaurace a bary musí mít zavřeno od 22:00 do 06:00. Omezen je také počet diváků na venkovních sportovních a kulturních akcích na 2000, na vnitřních na 1000 sedících lidí, pokud jde o akce s více sektory.
