Předběžná data srpnové inflace podle nás ukážou, že meziroční růst spotřebitelských cen v Česku zpomalil na 2,4 %, což by byl výsledek pod tržním konsensem. Červencové maloobchodní tržby v eurozóně poukáží na solidní sílu spotřebitelské poptávky. Odpolední americká data z trhu práce naznačí rizika pro páteční NFP (nově vytvořená pracovní místa mimo zemědělství), i když předpovídací schopnost ADP reportu či Jobless Claims ve vztahu k NFP je v poslední době slabá. Vzhledem k celní válce bude zajímavý i výsledek amerického zahraničního obchodu za červenec. ISM pak odhalí sentiment v americkém sektoru služeb za srpen.
Česká inflace trh i ČNB zřejmě překvapí nižším číslem
Česká inflace v srpnu pravděpodobně dále zpomalila a dosáhla 2,4 % y/y oproti 2,7 % v červenci. Meziměsíčně spotřebitelské ceny podle nás stagnovaly. Ke zpomalení meziroční inflace by měly přispět zejména potraviny, které meziměsíčně vlivem sezonních faktorů v srpnu zřejmě zlevnily. Jejich meziroční růst by tak zvolnil ze 4 % na zhruba 3 %, což je dáno také vyšší srovnávací základnou z loňska. Levnější oproti červenci byly i pohonné hmoty, a to o 0,5 % poté, co v předchozích dvou měsících rostly. Jádrová inflace ovšem podle nás nezpomalila a v srpnu setrvala na 2,7 %. V meziměsíční sezónně očištěné dynamice to znamená stejný nárůst jako v červenci o +0,2 %. Zatímco celková inflace bude zřejmě dále zpomalovat k 2% cíli do konce roku, tak ta jádrová setrvá nad 2,5 % a její zpomalení bude jen omezené. Ke zvýšení jádrových inflačních tlaků by již ale nemělo přispívat zrychlování růstu imputovaného nájemného spojené s rychlou expanzí realitního trhu.
Pokud se naplní náš odhad, bude to překvapení pro trh i ČNB. Tržní konsensus přepokládá meziroční růst srpnových spotřebitelských cen ve výši 2,5 %, ČNB ve své aktuální prognóze pak počítá dokonce s 2,7 %, přičemž ale již červencová inflace byla o 0,1 pb nižší oproti srpnové prognóze ČNB. Z pohledu tržní reakce by to znamenalo prostor pro pokles tržních sazeb a oslabení koruny.
Globální ekonomický kalendář pro dnešek naznačuje, že by euro mohlo proti dolaru ve svých ziscích pokračovat. Podle tržního konsensu by měly maloobchodní tržby v eurozóně ukázat na solidní sílu spotřebitelské poptávky. Naopak na dolarové straně se trh obává relativně nižšího počtu nově vytvořených pracovních míst v americkém soukromém sektoru dle ADP či prohloubení schodku v tamním zahraničním obchodě. Snížit by se měl i ISM index ze služeb, a to k 50bodové hranici oddělující pásmo expanze a kontrakce. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti za uplynulý týden by ale měl zůstat nízký.
Růst tuzemských mezd překonal veškerá očekávání
Vývoj tuzemských mezd za letošní druhé čtvrtletí překonal i náš nejoptimističtější odhad na trhu. Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 % po 6,6 % o čtvrtletí dříve (sestupně revidováno z původních 6,7 %). Z odvětvového hlediska je meziroční růst mezd nadále tažen soukromým sektorem. V něm se průměrná nominální mzda zvýšila o 8,3 % y/y, zatímco v tom veřejném o 6,5 % y/y. Po očištění o inflaci se koupěschopnost průměrné mzdy zvýšila za poslední rok o 5,3 %. V pro ČNB klíčových tržních odvětvích průměrný nominální výdělek meziročně vzrostl o 8 %, zatímco centrální banka předpokládala 6,9 %. Dnešní data tak tuzemské centrální bankéře pravděpodobně dále utvrdí v jejich dosavadní opatrnosti a neochotě dále snižovat úrokové sazby. Což ale nic nemění na našem výhledu, že kvůli clům oslabená dynamika českého hospodářství ve druhé polovině letošního roku ČNB nakonec přinutí úrokové sazby snížit.
Autorem textu je ekonom Komerční banky Jan Vejmělek
