Daňový systém v ČR je složitý a náklady na plnění daňových povinností jsou vysoké. Uvádí to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok, které předložil poslancům. Nelíbí se mu také vysoký počet rozpočtových opatření, tedy převodů peněz během roku ve schváleném rozpočtu. Úřady podle něj také nevěnují dostatečnou pozornost plánování svých příjmů a výdajů.
Zjednodušování daňových systémů a nastavení jednoduché komunikace s úřady může být účinnějším nástrojem k lepšímu výběru daní než přísné daňové kontroly a nová represivní opatření, uvádí NKÚ. Účinným nástrojem pro odhalování záměrných daňových úniků je podle úřadu správná analýza rizik a využívání informací třetích stran.
Úřad podotýká, že zlepšení měl přinést projekt Jednoho inkasního místa (JIM), kam by směřovaly platby od poplatníků, zatímco nyní musí posílat peníze na příklad finančním nebo celním úřadům, správě sociálního zabezpečení nebo zdravotním pojišťovnám. „Kontrolou jsme prověřili, že za osm let budování JIM nedošlo k významnému zjednodušení daňového systému a souvisejícím úsporám, přestože na realizaci projektu byly vynaloženy více než tři miliardy korun,“ stojí ve stanovisku NKÚ.
„Vláda ČR od roku 2010 deklarovala zjednodušení výběru daní, avšak pokroky jsou minimální,“ tvrdí úřad. Řada zákonů, předpisů, podmínek a pravidel je nastavena tak přísně, že současné naplnění všech požadavků není možné, napsal v úvodu stanoviska prezident úřadu Miloslav Kala.
NKÚ poukazuje i na rostoucí objem nároků z nespotřebovaných výdajů, tedy peněz, které úřady ušetřily v předchozích letech. K letošnímu 1. lednu už narostly na víc než 151 miliard korun. Uvádí také, že loni se rozpočtu týkalo celkem 973 rozpočtových opatření, což byl v meziročním porovnání nejvyšší počet. Jde o přesuny peněz v již schváleném rozpočtu. Například vlivem nižších výdajů na obsluhu státního dluhu se z kapitoly Státní dluh převedlo celkem 7,1 miliardy korun do jiných deseti kapitol, které ale měly ušetřené peníze z dřívějška, a mohly je tedy využít.