Náklady polských bank na převedení devizových hypoték na zloté by mohly být natolik vysoké, že by mohly vést k bankovní krizi. Uvedl to dnes polský úřad pro regulaci finančního sektoru (KNF). Návrh zákona předložil před dvěma měsíci prezident Andrzej Duda. Jeho konečná verze, která určí, kolik bude banky převod hypoték stát, se ale teprve připravuje.
KNF odhadl, že převod hypoték ve švýcarských francích a dalších měnách na zloté by mohl banky stát 67 miliard zlotých (422 miliard Kč) a v nejhorší variantě 103 miliard zlotých. Centrální banka přitom minulý měsíc odhadla náklady zákona na 44 miliard zlotých.
KNF varoval, že dopady nuceného převodu hypoték by mohly nejen otřást stabilitou některých bank, ale mohly by vést i ke ztrátě důvěry v celý bankovní systém. „Při nejhorším scénáři by to způsobilo finanční krizi,“ uvedl KNF podle agentury Reuters.
Úřad polského prezidenta k odhadu KNF uvedl, že prioritami návrhu zákona je pomoc dlužníkům, avšak při udržení stability bankovního sektoru. Výpočty úřadu tvoří základ pro další jednání o konečné podobě zákona, sdělila prezidentská kancelář.
Před říjnovými parlamentními volbami už podobný zákon schválil Sejm, horní komora parlamentu jej už ale do voleb neprojednala. Návrh schválený Sejmem by banky stál až 19 miliard zlotých. Loni polské banky vytvořily v úhrnu čistý zisk 13,1 miliardy zlotých.
Polsko, podobně jako v minulých letech Maďarsko a některé další postkomunistické země, se potýká s politicky citlivým problémem devizových hypoték, zejména ve švýcarských francích; ty si lidé ke konci minulého desetiletí hromadně brali díky jejich mimořádně nízkým úrokům v porovnání s vysokými domácími úroky.
Mezitím ale švýcarská měna vůči zlotému zpevnila zhruba na dvojnásobek. Dlužníci tak nyní musejí splácet ve zlotých sumu, která často vysoce překračuje skutečnou tržní hodnotu jejich nemovitostí. Půjčky ve švýcarských francích má přes půl milionu Poláků.