Dnes v 18:40 vystoupí guvernér Fedu Powell. Střední a delší výnosy US bondů klesají. Dolar v zisku testuje úroveň 1,0700 za euro. Měny regionu včera oslabily. Koruna se posunula nad 23,85 za euro, dnes mírně sílí pod tuto hranici.

Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 21. prosince 2022

Přítomni: Aleš Michl, Marek Mora, Eva Zamrazilová, Oldřich Dědek, Jan Frait, Tomáš Holub, Karina Kubelková.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací osmé situační zprávy opírající se o vyhodnocení informací získaných od zpracování podzimní prognózy. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu jako výrazné a jdoucí oběma směry. Proinflačními riziky jsou rychlejší mzdový růst proti prognóze, expanzivnější fiskální politika a hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a s ní související riziko mzdově-inflační spirály. Naopak protiinflačními riziky jsou vzrůstající pravděpodobnost recese v zahraničí, výraznější než prognózovaný útlum domácí spotřebitelské a investiční poptávky a rychlejší než očekávaný pokles jádrové inflace. Obousměrným rizikem je míra lednového přecenění zboží a služeb, které ovlivní výši meziroční inflace v průběhu celého příštího roku. Bankovní rada konstatovala, že je připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik prognózy a zvýšit úrokové sazby, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace.

Bankovní rada diskutovala o adekvátnosti současné úrovně měnověpolitických úrokových sazeb. A. Michl preferuje i nadále stabilitu úrokových sazeb. Ke snížení inflace je podle něho zapotřebí zodpovědná rozpočtová politika a umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních. Podle O. Dědka současná úroveň sazeb tlumí poptávkové inflační tlaky, což se projevuje ve výrazných poklesech objemů nově poskytnutých úvěrů na bydlení i úvěrů firmám. Podle J. Fraita zvýšené životní náklady znemožňují části domácností odkládat spotřebu ve prospěch úspor, včetně opatrnostních, takže ke zchlazení poptávky by bylo zapotřebí razantní zvýšení úrokových sazeb, které by se ale negativně promítlo do hospodaření firem čerpajících korunové úvěry. Naopak M. Mora a T. Holub se domnívají, že současná úroveň úrokových sazeb nezaručuje dostatečně rychlý pokles inflace k 2% cíli ČNB. Ačkoliv i podle nich dojde v roce 2023 k poklesu inflace, je potřeba dalšího zvýšení sazeb k eliminaci rizika, že inflace setrvá delší dobu nad cílem.

Podle E. Zamrazilové mají nové informace, zejména vyšší než očekávaný pokles spotřeby, protiinflační charakter. Stejným směrem působí podle ní také negativní sentiment domácností a očekávané propouštění na trhu práce. Také podle K. Kubelkové se s ohledem na poslední dostupná data oproti podzimní prognóze snížila proinflační rizika, která tlačí na růst úrokových sazeb. Podle M. Mory i T. Holuba jsou naopak rizika podzimní prognózy stále vychýlená směrem nahoru z hlediska výhledu inflace i úrokových sazeb. M. Mora přitom hodnotil situaci na trhu práce jako nadále robustní.

Část diskuse bankovní rady se týkala nejbližšího výhledu inflace v kontextu tradičního lednového přecenění zboží a služeb. Podle E. Zamrazilové, O. Dědka a K. Kubelkové by výrazné zdražení v rámci tohoto přecenění ospravedlňovalo zvýšení sazeb na některém z dalších zasedání. Podle K. Kubelkové je možné, že vzhledem k rychlému růstu cen v uplynulém období již částečně k přecenění došlo, a lednový efekt tak nemusí překvapit jen negativně. J. Frait uvedl, že výraznější lednové přecenění může mít spíše charakter jednorázového šoku do cenové hladiny než soustavnějšího inflačního tlaku, i když nelze podceňovat jeho sekundární efekty.

Bankovní rada ve své diskusi hodnotila vliv zahraničí na domácí inflaci. Podle K. Kubelkové synergie zpřísňování měnové politiky zahraničními centrálními bankami může vést k rychlejšímu poklesu inflace oproti prognóze. Naopak E. Zamrazilová a J. Frait uvedli, že existuje riziko, že zahraniční centrální banky nezvýší úrokové sazby dostatečně k utlumení stále poměrně silné poptávky. V takovém případě by podle E. Zamrazilové česká ekonomika čelila zvýšené dovážené inflaci. Podle J. Fraita by v takové situaci bylo namístě zvažovat další zpřísnění měnové politiky.

Část diskuse byla věnována i interakci měnové a fiskální politiky. Podle E. Zamrazilové existuje riziko výrazného budoucího proinflačního působení fiskální politiky. Toto riziko by ospravedlnilo růst úrokových sazeb. M. Mora a T. Holub konstatovali, že cenová stabilita je primárním úkolem centrální banky a případné proinflační působení fiskální politiky na inflaci by měla měnová politika přetlačit. J. Frait naproti tomu uvedl, že historická zkušenost ukazuje, že snahy vynutit si měnovou restrikcí razantní obrat ve fiskální politice vedou ke konfliktům a mívají nepříznivé společenské dopady.

Podle E. Zamrazilové, O. Dědka a K. Kubelkové se snížilo riziko odkotvenosti inflačních očekávání. Podle O. Dědka ke snížení tohoto rizika přispěl také rozvážný přístup současné bankovní rady k nastavování úrokových sazeb. Podle M. Mory a T. Holuba riziko odkotvenosti inflačních očekávání naopak přetrvává a měnová politika by na něj měla reagovat. M. Mora řekl, že jedním z faktorů, které přispěly k tomu, že k roztočení mzdově-inflační spirály zatím nedošlo, bylo zvyšování úrokových sazeb do června 2022.

Bankovní rada se v diskusi dotkla dlouhodobého nastavení měnové politiky. A. Michl uvedl, že úrokové sazby zůstanou po určitou dobu výše než v předchozích deseti letech. J. Frait konstatoval, že centrální banky by se měly vrátit k přístupu, v rámci kterého bývá měnověpolitická úroková sazba udržována převážně nad úrovní inflace. Za současnou vysokou inflací ve vyspělých zemí podle jeho názoru stojí i to, že tento přístup centrální banky na řadu let opustily.

Bankovní rada na závěr svého prosincového měnového jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Oldřich Dědek, Jan Frait a Karina Kubelková, dva členové, Marek Mora a Tomáš Holub, hlasovali pro zvýšení sazeb o půl procentního bodu.

Zapsal: Jan Brůha, sekce měnová

Newsletter