Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací čtvrté situační zprávy, která vyhodnotila naplňování makroekonomické prognózy ze třetí situační zprávy ve světle nově dostupných informací. Prognóza byla připravena v bezprecedentních podmínkách vrcholící pandemie koronaviru a s tím související obrovské nejistoty. Její základní scénář se prozatím do značné míry naplňuje, jakkoliv zveřejňovaná data mohou být zatížena zvýšenou mírou nejistoty. S prognózou je po květnovém poklesu domácích tržních sazeb konzistentní přibližná stabilita sazeb v následujících čtvrtletích.
Členové bankovní rady konstatovali, že rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jsou zhruba vyrovnaná, byť nejistota spojená s vývojem pandemie je stále velmi vysoká. Členové bankovní rady se shodli na tom, že v aktuální situaci není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku. V této souvislosti většina členů bankovní rady uvedla, že razantní uvolnění měnové politiky, ke kterému došlo na minulých jednáních, bylo adekvátní a vytváří dostatečně uvolněné měnové podmínky odpovídající aktuální situaci.
Bankovní rada diskutovala nedávný vývoj jádrové inflace, který se nacházel nad prognózou. Většina členů konstatovala, že údaje o inflaci mohou být poznamenány obtížemi při sběru dat v období karanténních opatření. Je tedy zatím předčasné hodnotit mírnější než očekávaný pokles jádrové inflace jako fundamentální faktor. T. Nidetzký uvedl, že pokles inflačních tlaků se na rozdíl od indexu spotřebitelských cen již projevuje v indexu cen výrobců a očekává, že se propad domácí poptávky projeví snižováním spotřebitelské inflace v budoucnosti. O. Dědek uvedl, že menší než očekávaný pokles inflace může souviset s tím, že po odeznění karanténních opatření si někteří provozovatelé služeb chtějí kompenzovat předchozí výpadek tržeb zvýšením cen.
J. Rusnok, V. Benda a T. Holub konstatovali, že inflační očekávání v ekonomice zůstávají ukotvena poblíž cíle ČNB a že se v současné době neprojevují rizika deflačního vývoje. T. Holub v této souvislosti dále uvedl, že případné systematické snižování inflačních očekávání by znamenalo nutnost dalšího uvolnění měnové politiky, při inflaci setrvávající nad cílem však propad inflačních očekávání aktuálně nehrozí.
Vývoj kurzu koruny, který byl v posledních týdnech oproti prognóze silnější, hodnotil T. Holub jako mírně protiinflační faktor. Zároveň M. Mora a T. Holub uvedli, že tržní úrokové sazby jsou ve vazbě na květnové rozhodnutí bankovní rady nižší, než prognóza očekávala, a tedy že celkové měnové podmínky zhruba odpovídají prognóze.
A. Michl uvedl, že krátkodobé indikátory, jakými jsou např. spotřeba elektrické energie, naznačují, že se česká ekonomika již nachází za dnem svého propadu. Podobná situace platí i pro jiné země. Přes toto pozorování je však výhled budoucí ekonomické aktivity stále nejistý.
T. Nidetzký a T. Holub zmínili přetrvávající riziko druhé vlny pandemie. Zhmotnění rizika druhé vlny pandemie ovšem měnová politika nemůže ovlivnit, přičemž toto riziko zůstává stále v hypotetické rovině. Proto není z tohoto důvodu potřebné měnit nastavení měnové politiky.
A. Michl uvedl, že v krátkém období a při úrokových sazbách blízko nule je expanzivní fiskální politika skrze vyšší investice státu a obcí nejvhodnějším nástrojem reakce na současnou krizi. Rovněž M. Mora a T. Holub řekli, že expanzivní fiskální politika působí v současnosti jako stabilizační faktor domácí ekonomiky a přispívá tak k tomu, že není třeba dále uvolňovat měnovou politiku. J. Rusnok, M. Mora a T. Holub zmínili, že fiskální politika je expanzivní také v Německu, které je jedním z klíčových obchodních partnerů ČR. Fiskální expanze v Německu se tak může skrze obchodní vazby příznivě projevit i v české ekonomice.
V. Benda řekl, že pro budoucí inflační vývoj je důležité, nakolik se propad ekonomické aktivity projeví v poklesu potenciálního produktu. Pokud dojde k výraznějšímu snížení potenciálního produktu, může být zpomalení inflace mírnější, než předpovídá prognóza.
J. Rusnok a M. Mora uvedli, že v souvislosti s opatřeními spojenými s omezováním pandemie může dojít k nárůstu překážek mezinárodního obchodu, což by představovalo nabídkové cenové tlaky ve středním období. O. Dědek zmínil existenci dalších rizik ve světové ekonomice, jakými jsou obnovení obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou nebo neřízený brexit. Obojí představuje riziko i pro domácí ekonomiku.
Po projednání situační zprávy bankovní rada České národní banky na svém jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %.
Zapsal: Jan Brůha, sekce měnová
