Dolar dál čerpá z rostoucích výnosů, které podpořila nejen nad očekávání lepší data z trhu práce, tak i schválení fiskálního balíčku o velikosti 1,9 bil. USD v Senátu USA. Americký desetiletý státní dluhopis prolomil hranici 1,6 %. Oslabující euro proti dolaru stahuje měny regionu. Koruna oslabila nad hranici 26,40 za euro.

Jak se pandemie podepsala na domácích cenách?

Klíčové body

Text původně vyšel na stránkách ČNB. Autoři: Filip Novotný (vedoucí referátu analýz vnějšího ekonomického vývoje v sekci měnové) a Petr Polák (sekce měnová, kde se věnuje vnějšímu finančnímu vývoji a edituje Globální ekonomický výhled)

Zdroj: Depositphotos

Současná koronakrize ovlivnila život každého, neboť vládní omezení a uzavírky trvají dlouhou dobu a zasáhly téměř celou ekonomiku. Lidé jsou více doma a mění svoje dosavadní spotřebitelské návyky. Nižší spotřeba přirozeně dopadá i na cenotvorbu průmyslových výrobců. Epidemickou krizí vyvolaný negativní poptávkový šok ve směru nižších cen je na druhou stranu tlumen nově zavedenými stimuly vlád a centrálních bank na podporu ekonomik. Výsledný efekt je však vždy předem nejistý. Článek proto zkoumá vývoj indexů, které jsou pro sledování cenového vývoje nejčastěji používány, a popisuje rozdíly v jednotlivých oblastech během dosavadního průběhu koronakrize. Ukazujeme, že v obecné rovině poklesl jak index průmyslových cen, tak index spotřebitelských cen. Při podrobnějším pohledu to však neplatí pro všechny sektory ekonomiky.

Ceny průmyslových výrobců

Index cen průmyslových výrobců (PPI), stojí ve stínu nejznámějšího cenového indexu spotřebitelských cen (CPI). Měření Vývoje spotřebitelských cen poskytuje důležitý ukazatel pro koncept inflačního cílování. CPI patří mezi základní ukazatele vývoje ekonomiky, nicméně zachycuje pouze vývoj cen pro konečné spotřebitele. Ceny pro konečné spotřebitele se však člení na několik složek, které samy o sobě říkají mnoho o aktuálním vývoji ekonomiky. Index cen průmyslových výrobců měří rovněž dynamiku cen, konkrétně průměrnou cenu statků a služeb domácích producentů na domácím trhu. Mezi výhody indexu cen průmyslových výrobců patří také to, že se v jeho rámci nesledují pouze finální produkty, ale také meziprodukty a polotovary. To umožňuje sledovat vývoj ceny v rámci celého produkčního procesu. Nevýhodou PPI je nemožnost jeho srování napříč zeměmi, neboť struktura PPI se mezi jednotlivými zeměmi liší podobně jako struktura průmyslu. Pro srovnání vývoje spotřebitelských cen napříč zeměmi existuje harmonizovaný index, pro PPI bohužel žádný harmonizovaný index není.

Existují dva základní typy PPI – PPI výstupu a vstupu. PPI výstupu je častější a počítá se z cen výrobců v okamžiku, kdy je dokončen proces výroby daného statku. Tyto ceny v článku zkoumáme. Naproti tomu PPI vstupu se počítá z nákupních cen a měří tak změnu nákladů výroby.

Vztah mezi CPI a PPI

Vývoj indexu spotřebitelských cen se liší od vývoje cen průmyslových výrobců (Graf 1). Z grafu je patrné, že z historického pohledu je index cen průmyslových výrobců volatilnější nežli CPI1. To je dáno zejména tím, že PPI je navázán na produkční část ekonomiky, kde ceny mnohem rychleji reagují nejen na hospodářský cyklus, ale také na šoky. Nejrychleji reagují ceny komodit, které jsou základem pro průmyslovou produkci. Graf 1 rovněž ukazuje vývoj za dvě poslední desetiletí, kdy na začátku tisíciletí se inflace držela okolo 2% hranice, což je považováno za optimální. Před finanční krizí začala spotřebitelská inflace prudce růst a poté naopak prudce klesat. Od té doby je dynamika spotřebitelských cen velmi rozkolísaná. Vývoj cen průmyslových výrobců je sice volatilnější než obdobný vývoj CPI, ale Graf 1 ukazuje, že od finanční krize má podobný průběh jako vývoj spotřebitelských cen.

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Intuice nám říká, že vývoj cen výrobců bude mít vliv na vývoj cen pro koncové spotřebitele. Mezi první studie, které se tímto vztahem zabývaly, patří práce Clarka (1995). Ta zkoumá hypotézu, zda se dá očekávat, že zvýšené náklady na počátku produkčního procesu se promítnou do celého výrobního řetězce a povedou k růstu spotřebitelských cen. Jakkoli by se tento vztah mohl zdát intuitivní, Clark (1995) zdůrazňuje, že nesmíme zapomínat na způsob, jakým se firmy rozhodují a jak tvoří ceny. Mikroekonomická teorie předpokládá, že firmy si dle tržní konkurence určují marži nad výrobní náklady. Jestliže se tedy zvednou výrobní náklady, logicky se i zvednou koncové ceny. Při analýze je dále nutné mít na paměti i rozdíly v konstrukci obou indexů, které jsou lehce nastíněny v předešlé části. Mezi závěry studie Clarka (1995) patří, že vztah mezi PPI a CPI je slabý – změny v PPI mohou někdy pomoci předvídat změny v CPI, ale nikoliv systematicky.

Akademická literatura se zaměřuje především na zjišťování, jaký je vztah mezi PPI a CPI a jakým způsobem se ovlivňují. Např. da Rocha (2019) tento vztah zkoumá na Brazilské ekonomice, Khan (2018) pro země střední a východní evropy, Tiwari (2014) pro Mexiko, Gang (2009) pro Čínu, Caporale (2002) pro země G7 (USA, Kanada, Německo, Francie, Itálie, Spojené království a Japonsko) a Kadeřábek (2007) pro země EU. Obecným závěrem těchto studií, který odpovídá i intuici postavené na produkčním procesu, je, že PPI lze použít jako „předstihový ukazatel“ pro CPI. Studie však nacházejí různou míru závislosti a časového posunu. Další studie pak nacházejí vztahy obousměrné či naopak opačné. Např. Akcay (2011) nalézá obousměrný vztah pro Německo. Akdi a kol. (2006) zkoumali vztah mezi PPI a CPI pro Švédsko, UK a Kanadu a našli linku vedoucí od CPI k PPI.

Ceny energií jsou společným významným faktorem jak průmyslových cen, tak spotřebitelských cen (Graf 2). Vývoj energetických cen je takřka totožný v obou cenových okruzích. Ještě donedávna byly společným průběhem charakteristické také ceny průmyslového spotřebního zboží a spotřebitelské ceny průmyslového zboží (Graf 3). Tento vztah se nicméně v roce 2018 rozvolnil. Zatímco průmyslové zboží v rámci spotřebitelských cen s nástupen koronakrize zrychlilo v eurozóně svůj meziroční pokles, tak srovnatelný okruh v rámci cen průmyslových výrobců pouze zpomalil svůj meziroční růst. Jde o odlišný vývoj ve srovnání s velkou finanční krizí, kdy ceny spotřebitelského zboží v rámci průmyslových cen klesaly výrazněji a v souladu s vývojem spotřebitelských cen průmyslového zboží.

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Vývoj složek PPI v Evropě

Volatilita cen průmyslových výrobců (PPI) je dána zejména jejich energetickou složkou. V souvislosti s prudkými výkyvy ceny ropy během finanční krize zaznamenaly ceny výrobců největší výkyvy právě v tomto období (Graf 4). Další výrazný meziroční pokles ceny ropy následoval od poloviny roku 2014 až do roku 2016 a způsobil dlouhé období deflace ve výrobním sektoru. Prudký propad ceny ropy způsobený vládními uzavírkami ekonomik a následným poklesem poptávky v první polovině letošního roku se proto také přirozeně projevil v prohloubení poklesu cen průmyslových výrobců. V průměru za celé sledované období od roku 2008 dosáhl v eurozóně meziroční růst cen průmyslových výrobců 0,8 % s tím, že od roku 2015 v průměru průmyslové ceny meziročně dokonce pouze stagnovaly. Pokud bychom se zaměřili na ceny očištěné o vliv cen energií, tak jejich růst dosáhl nepatrně vyšší hodnoty (0,9 %). Od roku 2015 potom ceny bez energií dosahovaly průměrné úrovně 0,6 %.

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Ceny průmyslových výrobců s nástupem koronavirové krize zrychlily svůj pokles. Ten byl nicméně v souvislosti se zpomalováním ekonomické aktivity patrný již od poloviny roku 2019. Zároveň se zvýšily rozdíly v dynamice PPI mezi jednotlivými zeměmi. Jak je patrné z Grafu 5, v případě některých zemí byl pokles cen srovnatelný s velkou finanční krizí. Oranžová plocha v grafu značí maximální a minimální hodnotu meziročního růstu cen napříč všemi zeměmi eurozóny. V případě Německa, ale i ČR byl negativní dopad do cen mírnější ve srovnání s eurozónou jako celkem. Volatilita průmyslových cen byla způsobena zejména výše zmíněnou energetickou složkou. V té se odrazil výrazný propad ceny ropy z dubna 2020 a její následný jen pozvolný růst. V podobném rozsahu jako při finanční krizi poklesla cena elektrické energie a plynu. Průmyslové ceny bez cen energií poklesly také, ale s výrazně nižší intenzitou ve srovnání s velkou finanční krizí. PPI bez cen energií poklesl podobně jako v období let 2013 až 2016, což ukazuje na prozatím nenarušené fundamentální základy ekonomik eurozóny.

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Již před propuknutím koronavirové krize od poloviny roku 2019 však mírně klesaly ceny mezispotřeby. Jejich pokračující pokles v průběhu letošního roku byl sice nižší než jejich hluboký propad v době finanční krize, na druhou stranu ale vývoj cen mezispotřeby zatím nenaznačuje zvýšené tlaky na cenový růst z důvodu narušení dodavatelských vztahů. Ceny mezispotřeby se navíc vyvíjely podobně napříč sledovanými zeměmi. Ceny kapitálového zboží v eurozóně byly charakteristické dlouhodobou stabilitou, která nebyla narušena ani v průběhu letošního roku. Volatilnější byly tyto ceny v případě ČR, kde v průběhu letošního roku meziročně zrychlily. S nástupem koronavirové krize a jí vyvolaným poklesem poptávky však zmírnila růstová dynamika cen průmyslového spotřebního zboží (viz Graf 6).

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Pokud se podíváme na samotný zpracovatelský průmysl, nabraly zde ceny od března 2020 opět klesající trend. Nejhlubšího propadu (-3,5 %) dosáhly v květnu letošního roku a zpracovatelský průmysl setrval v deflaci i v září (poslední známá hodnota). Pro srovnání v červenci 2009 dosáhl pokles cen ve zpracovatelském průmyslu více než dvojnásobné hodnoty. Z pohledu jednotlivých odvětví se koronakrize nicméně na rozdíl od finanční krize negativně promítla v cenách textilu, které od dubna letošního roku zvolna zesilovaly svůj meziroční pokles. Podobně jako během finanční krize klesala již od poloviny roku 2019 cena papíru a podobný vývoj byl patrný i u cen chemikálií. Ceny ve farmaceutickém průmyslu naopak pokračovaly během letošního roku v mírném trendovém růstu na rozdíl od finanční krize, kdy poklesly.

Vývoj složek CPI v Evropě

Růst spotřebitelských cen v eurozóně byl dlouhodobě pod 2% cílem. Jak ukazují Graf 1 a Graf 11, byla před nástupem koronavirové krize inflace v eurozóně mezi 1 a 2 %. Naposledy byla inflace dlouhodobě na cíli ECB na konci roku 20182. Po finanční krizi následoval pokles úrokových sazeb a dosud nedošlo k jejich normalizaci, neboť růst spotřebitelských cen se nepodařilo zatím dostatečně podpořit. Vlivem koronavirové krize pak šla inflace v eurozóně rychle dolů a na konci letošního roku dosahuje záporných hodnot. Dle slov ECB jsou záporné hodnoty důsledkem několika přechodných vlivů (dočasná úprava DPH v Německu, výprodeje oblečení apod.), to však nemění nic na tom, že je ECB znovu pod tlakem. Pro podpoření růstu spotřebitelských cen a podporu ekonomiky využila ECB jak své stávající, tak nové nástroje. Mezi velmi účinné a velmi využívané nástroje v letošním roce patří jak nákup aktiv prostřednictvím PEPP (Pandemic Emergency purchase programme), tak financování pomocí TLTRO (Targeted longer-term refinancing operations). ECB se podařilo zajistit finanční stabilitu (z pohledu vnímání finančních trhů), její vliv na inflaci je ale poměrně omezený – ani přes obrovské nákupy (za rok 2020 narostla bilance ECB z 39 % na 60 % HDP eurozóny) se nedaří dostat inflaci na cíl3. Graf 10 ukazuje vývoj podsložek CPI a je patrné, že podobně jako u PPI má na vývoj velký vliv cena energií, která šla prudce dolů. Inflaci podporuje růst cen potravin a zatím i služeb.

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

V některých zemích eurozóny však růst cen v sektoru služeb rychle zpomaluje a v jiných (Estonsko, Řecko, Itálie, Portugalsko) už ceny dokonce klesají. Služby, které jsou tahounem růstu vyspělých ekonomik jsou v současné krizi pod velkým tlakem, neboť většina restriktivních opatření vlád se týká především sektoru služeb. Pokles cen služeb by se dal očekávat z důvodu předpokládaného poptávkového šoku způsobeného koronavirem zejména v oblasti gastronomie, zábavy, ubytování a cestovního ruchu. Největší propad zaznamenaly ceny v oblasti dopravy (Graf 12), které na úrovni eurozóny klesly v květnu meziročně o 4,5 %. Rekordmanem bylo Lucembursko, kde ceny klesly o téměř 13 %, na opačném pólu stojí Malta, kde ve stejném období ceny naopak vzrostly o 2 %. Obecně je cenový pokles v této oblasti služeb srovnatelný s poklesem během globální finananční krize.

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Vývoj cen v oblasti cestovního ruchu a stravování se mezi zeměmi výrazně liší. Jarní zavření hranic a omezení cestování a pohybu osob je velkým šokem pro cestovní ruch a stravování. Na úrovni eurozóny však zatím k propadu cen v oblasti hotelů a restarací nedošlo (Graf 13), ač je cenový růst nejmenší v historii (v září pouze 0,2 % meziročně). Z velkých zemí eurozóny zaznamenala Itálie největší pokles v této oblasti o 0,7 %, naopak ceny v Německu rostou téměř 2% tempem.

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Spotřebitelské ceny v oblasti rekreace a kultury v eurozóně stagnují (Graf 14). Ač ve většině evropských zemí došlo k razantnímu omezení setkávání a tím i společenských akcí, ceny se zatím z historického pohledu nevyvíjí nijak dramaticky.

Současná krize podporuje růst cen v oblasti legálních drog (Graf 15). Alkoholické nápoje, cigarety a narkotika rostou v eurozóně více než 3% tempem. Největší nárůst cen zaznamenalo Nizozemí, kde před krizí dosahovala inflace v této oblasti okolo 2 %, nyní je to více než 11 %. Podobný vývoj v Evropě je také v Dánsku (nyní 10 %), či České republice (10,5 %). Pouze v Portugalsku a na Kypru došlo v této oblasti spotřebitelských cen k jejich poklesu o necelé procento.

Zdroj: ČNB
Zdroj: ČNB

Ceny komunikačních technologií trvale klesají a zvýšená poptávka, způsobená prací z domova a distanční výukou na ně neměla vliv. Paradoxně v oblasti, která je pro chod ekonomiky nyní velmi podstatná, tedy komunikačních technologiích, tak nedošlo vlivem současné krize ke změně cenového vývoje. Od počátku tisíciletí ceny komunikací v eurozóně neustále klesají, výjimkou je stagnace v roce 2016. V tomto trendu ceny pokračují i v současné době, kdy roste počet pracovníků pracujících z domova a vlivem uzavření různých stupňů škol a přechodu na distanční výuku by poptávka po komunikacích měla růst, ceny však stále klesají.

Závěr

Z historického pohledu se jak index spotřebitelských cen, tak index průmyslových výrobců pohybují podobným směrem, ač druhý jmenovaný je přibližně třikrát volatilnější. Vyšší volatilita indexu průmyslových výrobců je dána především rychlejší odezvou na aktuální stav ekonomiky a přímější vazbou na komodity, jejichž ceny reagují nejrychleji. Ani dostupná literatura však nenachází jednoznačný vztah mezi oběma indexy. Kromě vysoké korelace energetických složek obou indexů existovala donedávna také vysoká korelace mezi podsložkou spotřebitelských cen průmyslového zboží a podsložkou cen výrobců spotřebitelského zboží, jejich vztah se však od roku 2018 rozvolnil. Současně je index spotřebitelských cen důležitý v rámci měnové politiky, centrální banky svými nástroji cílují inflaci a tím stabilizují vývoj spotřebitelských cen.

Současná koronakrize omezuje poptávku, vývoj cen však díky podpůrným krokům vlád nereaguje vždy plně dle očekávání. Obecně sice platí, že poptávkový šok způsobil pokles cen, z dostupných dat ale rovněž vyplývá, že trend poklesu pokračuje a zatím se neobrací. S nastupující druhou vlnou je pravděpodobné, že se cenový růst především u spotřebních cen rychle neobnoví. Součaně je nutné zdůraznit, že existuje velká heterogenita ve vývoji cen napříč zeměmi.

Velký vliv na současnou inflaci spotřebitelských cen i cen průmyslových výrobců mají ceny energií. Ty se v letošním roce výrazně propadly, i když méně než během finanční krize před deseti lety.


Zdroje

Akcay, S. (2011). The causal relationship between producer price index and consumer price index: Empirical evidence from selected European countries. International Journal of Economics and Finance, 3(6), 227-232.

Akdi, Y., Berument, H., Cilasun, S. M., & Olgun, H. (2006). The relationship between different price indexes: A set of evidence from inflation targeting countries. Statistical Journal of the United Nations Economic Commission for Europe, 23(2, 3), 119-125.

Bobeica, E., & Sokol, A. (2019). Drivers of underlying inflation in the euro area over time: a Phillips curve perspective. Economic Bulletin Articles, 4.

Boeckx, J., Dossche, M., & Peersman, G. (2017). Effectiveness and transmission of the ECB’s balance sheet policies.

International Journal of Central Banking, 13(1), 297–333.

Bonam, D., Galati, G., Hindrayanto, I., Hoeberichts, M., Samarina, A., & Stanga, I. (2019). Inflation in the euro area since the Global Financial Crisis (No. 1703). Netherlands Central Bank, Research Department.

Caporale, G. M., Katsimi, M., & Pittis, N. (2002). Causality links between consumer and producer prices: some empirical evidence. Southern Economic Journal, 703-711.

Ciccarelli, M., Osbat, C., Bobeica, E., Jardet, C., Jarocinski, M., Mendicino, C., … & Stevens, A. (2017). Low inflation in the euro area: Causes and consequences. ECB occasional paper, (181).

Clark, T. E. (1995). Do producer prices lead consumer prices?. Economic Review-Federal Reserve Bank of Kansas City, 80, 25-25.

Gambetti, L., & Musso, A. (2017). The macroeconomic impact of the ECB’s expanded asset purchase programme (APP)

(ECB Working Paper No. 2075). Frankfurt, Germany

Gang, F. A. N., Liping, H., & Jiani, H. (2009). CPI vs. PPI: Which drives which?. Frontiers of Economics in China, 4(3), 317-334.

Kadeřábek, P. (2007). Jednoduchý model interakce CPI a PPI: aplikace na měsíční data zemí EU. Politická ekonomie, 2007(2), 226-244.

Khan, K., Su, C. W., Tao, R., & Lobonţ, O. R. (2018). Producer price index and consumer price index: causality in central and Eastern European countries. Ekonomicky Casopis, 66(4), 367-395.

Khan, K., Su, C. W., Tao, R., & Chu, C. C. (2018b). Is there any relationship between producer price index and consumer price index in the Czech Republic?. Economic research-Ekonomska istraživanja, 31(1), 1788-1806.

Miccoli, M., & Neri, S. (2019). Inflation surprises and inflation expectations in the euro area. Applied Economics, 51(6), 651-662.

TIWARI, Aviral Kumar, et al. Causality between consumer price and producer price: evidence from Mexico. Economic Modelling, 2014, 36: 432-440.

da Rocha Lima Filho, R. I. (2019). Does PPI lead CPI IN Brazil?. International Journal of Production Economics, 214, 73-79.

Zabala, J. A., & Prats, M. A. (2020). The unconventional monetary policy of the European Central Bank: Effectiveness and transmission analysis. The World Economy, 43(3), 794-809.

Klíčová slova
Spotřebitelské ceny, průmyslové ceny, koronakrize, inflace

Klasifikace JEL
E31, E32, L16


1 Měřeno standardní odchylkou v období leden 2001 až srpen 2020 je PPI cca třikrát volatilnější.

2 Vývoj inflace v poslední dekádě popisuje např. Bobeica a Sokol (2019), Bonam a kol. (2019), Ciccarelli a kol. (2017), nebo Miccoli a Neri (2019).

3 Vlivem nekonveční politiky ECB na inflaci se zabývá např. Boeckx a kol. (2017), Gambetti a Musso (2017), nebo Zabala a Prats (2020).

Newsletter