Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Africký boj s línými učiteli? Nahradí je aplikace

Podle výzkumu Světové banky polovinu vyučovacích hodin v zemích subsaharské Afriky učitelé absentují. Ti, kteří jsou přítomni, jsou pak často nekvalifikovaní. Přitom existují způsoby, jak pomocí technologií částečně nahradit neschopnost učitele látku vysvětlit. Například v Keni se více než 3 miliony dětí učí podle aplikace, která navíc přijde vládu pouze na čtyři dolary na osobu ročně.

V sedmi subsaharských zemích nemůže polovina všech „čtvrťáků“ přečíst jednoduché slovo. Téměř tři čtvrtiny nemůžou přečíst větu, 12 procent nerozpozná čísla, 24 procent neumí sčítat jednociferná čísla a 70 procent neumí odčítat dvouciferná. Není to však jen v Africe. Podobnou negramotností trpí i v Indii, uvedla ve zprávě o vzdělání Světová banka, která prováděla předem neohlášený průzkum škol zemí třetího světa.

Učitelé se mají nad poměry

Zmíněná absence učitelů na hodinách je zarážející i z toho důvodu, jak jsou na standardy tamních zemí placeni. V Keni a Nigerii jsou placeni více než pětinásobkem HDP na osobu, v Etiopii dokonce šestinásobkem. Přitom ve vyspělých zemích jako Německo či Británie se jedná jen o 1,5násobek.

Server The Economist uvedl příklad technologie, jejíž koncept může poskytnout rozvojovým zemím pomoc ve výzvách, kterým ve vzdělávacím sektoru čelí. Aplikace Tusome, která je využívána například právě v Keni, umí řešit problémy hned v několika rovinách. Vezměme si například absenci učitelů „flákačů“ na hodinách. Tusome operátor má možnost přihlásit se do tabletu učitele či učitelky a dle stáhnutí údaje o lokaci podat zprávu řediteli školy, jestli byl zaměstnanec v danou hodinu ve službě. Jediný problém nastává u konečného řešení, tedy u vyhazovu učitele z dané instituce. The Economist uvádí, že právě v Keni je odborová organizace učitelů velmi silná, což znesnadňuje flexibilitu trhu práce, a tedy i případný vyhazov učitelů.

Bohatí vs. chudí: Kde všude jsou chudší lidé „slušnější“?

To ale není všechno, co sledovaná vzdělávací aplikace dovede. Může se totiž přímo podílet na zadávání úkolů žákům v hodinách pomocí jejich (darovaného) tabletu a částečně tak suplovat nedostatečnou kvalifikaci některých učitelů. V současnosti už je používána na 24 tisících školách.

Kolik zaplatí vláda?

Náklady na tuto technologickou vymoženost jsou pouze čtyři dolary ročně na jedno dítě. Výsledky jsou přitom znatelné. Po prvním roce fungování aplikace podíl druháků, kteří dokážou přečíst 30 slov za minutu, vzrostl z jedné třetiny na dvě třetiny populace. V globálním srovnání je to však stále hluboký podprůměr.

Technologie prozatím nemůže být náhradou pro dobře kvalifikované a motivované učitele, ale pokud se využije efektivně, může zmírnit následky nemotivovaných a nekvalifikovaných jedinců. Pozor, rovnice mezi větším počtem technologických pomůcek a lepšími studijními výsledky ale neexistuje. Například v Uruguayi, kde byli dětem rozdávány laptopy zdarma, neměly později vliv na jejich skore u srovnávacích zkoušek.

Bohatí vs. chudí: Kdo žije déle a o kolik

V odborném paperu George Bulmana a Roberta Fairlieho Technology and Education: Computers, Software and the Internet autoři po výzkumu vlivu technologie na úroveň vzdělanosti dětí uvedli, že u rozvinutých ekonomik může dojít spíše k negativnímu vlivu při používání technologických pomůcek v hodinách a mimo ně. Jednoduše řečeno si pod tím můžeme představit rozptýlení dětí od jejich povinností. Naopak nejvíce pozitivní vliv při svém výzkumu měli právě v rozvojových zemích. Nejefektivnější je pak využití technologií ve škole pro výzkumná témata.

Newsletter